Klimatické změny

Znečištění ovzduší se přenáší větry, proto to není lokální problém (během dne se mění, v noci ubývá - klesá doprava, přes den přibývá) ale globální problém. Největšími producenty NO2 jsou uhelné elektrárny a doprava.

Důsledky dnešní hladiny znečištění ovzduší (sklízíme ovoce našich předků před desítkami roků) a jejich důsledky se projeví na planetě za 10 - 30 roků, podobně v případě rakoviny, která se u člověka projeví i po 10 - 20 letech, kdy zažije nějakou kritickou situaci (ztráta partnera, těžký a nečekaný rozvod, kompletní ztráta majetku atd.)

Většinově přijímaným názorem, zastřešeným zejména pestrým politicko-odborným spektrem kolem IPCC, OSN a zejména Evropskou unií, je tvrzení, že viníkem je zejména antropogenní CO2. Za původce negativních klimatických změn označilo jeho neustále rostoucí emise díky spalování fosilních paliv, které způsobily strmý růst koncentrace tohoto plynu v atmosféře a následně oteplování planety.

  • během posledních 2 000 let byly koncentrace CO2 až do roku 1750 stabilně v rozmezí 275–280 ppm v atmosféře (ppm znamená parts per million, tedy označuje počet částic v jednom milionu) , nyní jde již o úroveň - květen 2019 - 414,7 ppm.

Druhý tábor, pracovně klimaskeptici, si dal neméně usilovnou práci, aby znevěrohodnil a zpochybnil namalovanou stavbu o domnělém viníkovi – emisích CO2 vzniklých spalováním fosilních paliv jakožto hlavním hybateli klimatické změny. Dobrých důvodů proto našli dost. Náhlé klimatické změny tady probíhaly dávno a hlavně často, použité metody a jejich data IPCC údajně nejsou objektivní, prvotním činitelem je bezesporu změna příjmu sluneční energie v důsledku kolísání dráhy Země nebo změny sluneční radiační aktivity. Argumentují neméně obratně a svá tvrzení také dokládají řadou odborných vědeckých publikací.

  • nejdůležitějším skleníkovým plynem je vodní pára, cca 4 % atmosféry a podíl CO2 je 0,03 %. Vodní pára se předmětem šetření nestala, neboť první tábor se usnesl na dogmatu, že objem vodní páry se nemění, je konstantní a nemá významný vliv v rámci současného dramatického změny klimatu, které lze bez pochyb vysvětlit výše zmiňovaným antropogenním CO2.
  • bez ohledu na přirozené střídání dob ledových a meziledových, vyvolaných změnou sluneční aktivity společně s pohybem Země v prostoru, vyvolala antropogenní aktivita, včetně exponencionálního nárůstu lidské populace, takové změny v globální energetické rovnováze, které je nutno okamžitě řešit, nemá-li dojít k nezvratnému klimatickému kolapsu neslučitelného s dalším vývojem života na Zemi.

Klimatické změny:

  • Kvalita ovzduší, jen a pouze v Evropské unii, každoročně způsobí přibližně 400 000 předčasných úmrtí (zdroj. windy.com)
  • Koncentrace lidí do měst, které působí jako tepelný ostrov (vůči svému okolí se město ještě víc přehříva, což může vést ke zdravotním problémům u lidí).
  • Podle vědců (švýcarský institut ETH Zürich) nyní lesy na Zemi pokrývají 2,8 miliardy hektarů (více než tři biliony stromů). Za možné považují zalesnění dalších 900 milionů hektarů (vysázelo by se 1,2 bilionu nových stromů, k zalesňování je vhodné Rusko Spojenéi státy, Kanada, Austrálie, Brazíleí a Čína), což odpovídá téměř rozloze Spojených států. Tyto nové lesy by dokázaly pohltit až 205 miliard tun oxidu uhličitého, to jsou zhruba dvě třetiny z 300 miliard tun, které se od počátku průmyslové revoluce do ovzduší dostaly kvůli působení člověka.Více na: https://www.euro.cz/udalosti/o-tretinu-vice-lesu-klima-by-mohlo-zachranit-vysazovani-stromu-tvrdi-studie-1457828#utm_medium=selfpromo&utm_source=euro&utm_campaign=copylink
  • Největším problémem znečištění klimatu je závislost na fosilních palivech a skutečnost, že je používáme k výrobě elektřiny
  • Zvyšuje se sice kvalita života (spotřeba domácností), nás stojí stále víc z hlediska přírodního kapitálu, ekosystémů, biodiverzity (náš blahobyt jde na dluh vůči přírodě)
  • Každý den se v Amazonii zničí více než 400 hektarů původního lesa. Víme, že každý vykácený hektar lesa znamená 450 tun oxidu uhličitého do atmosféry. To je klimatická bomba.“ Od nástupu Bolsonara k moci se odlesňování Amazonie více než zdvojnásobilo (Zdroj HN 3.7:2019)
  • Čína nejen jednou z nejvýkonnějších průmyslových zemí, ale také jedním z největších světových přispěvatelů k rozvoji ekologické výroby a obnovitelných zdrojů. Bez čínské snahy o rozvoj větrné a solární energie v uplynulém desetiletí by celosvětová výroba energie z obnovitelných zdrojů byla zanedbatelná a přechod na nízkouhlíkové hospodářství by sotva začínal, upozorňuje web Financial Times (FT).
  • Skutečnost, že solární i větrná energie dokážou nyní držet krok s jinými zdroji energie a přestávají být závislé na dotacích, je do značné míry výsledkem masové výroby turbín a panelů čínskými společnostmi. Náklady na větrnou energii za posledních deset let klesly o 69 %, náklady na solární energii dokonce o 88 % (HN 2.7.2019)
  • Když se klima otepluje migrují stromy včetně obyvatel a mraků k severu (pokud změny probíhají rychle, je do kritické pro stromy) a pokud se ochlazuje stromy a obyvatelé migrují k pólům
  • Když je nerovnováha klimatu, dochází k extrémním výkyvů počasí, teploty atd., je to pouze projev hledání rovnováhy klimatu a přírody (jsou tam vzájemné vazby)
  • Díky posunu magnetických pólů dochází ke klimatickým změnám (cyklické zalednění a odlednění pólů působí na změnu polohy pólů), historicky víme, že došlo i tzv. přepólování
  • Periodické třídání Glaciálů a Intergalciálů ovlivňuje počasí na planetě zemi, IPCC zastává názor, že hlavním spouštěcím mechanismem dob ledových a meziledových jsou tyto astronomické cykly
  • Klimatické změny jsou zásadně ovlivňovány Milankovičovými cykly (Excentricita, obliktivita, precese) a subcykly
  • Sopky zásadním způsobem ovlivňují klimatické změny dvěma způsoby: chrlí spustu oxidu síry, CO2, aerosoly a pevné částice, které stíní atmosféru
  • Vysazování stromů kvůli snižování emisí CO2 nemá z klimatického pohledu valný význam, protože většina uhlíku, která je v nich uložena, se vrátí opět do atmosféry. Většina uhlíku, který se ukládá do dřevin, se stejně uvolní do atmosféry v časovém horizontu 15 let, protože se více než polovina dřeva spotřebuje jako palivo, nebo materiál na ploty, obaly a papír. Jen menší část dřeva se použije ve stavebnictví pro dlouhodobé účely ( cca 33 %).

Jak je vysušována půda v krajině?

pokud při sklizni najednou zbavíte pole veškerých rostlin, zůstane prakticky vysušená poušť, která má jedinou funkci, a to absorbovat a následně vyzařovat obrovské množství tepla (až 100 wattů na metr čtvereční) do ovzduší. Spočítali jsme, že už 2000 hektarů takových polí má tepelný výkon, srovnatelný s výkonem jaderné elektrárny Temelín. A teď si spočítejte, kolik takových Temelínů dnes takzvaně topí v Česku a kolik na celém světě. Horký vzduch z půdy vysaje veškerou dostupnou vodu, což má mimo jiné zničující efekt i na společenstva půdních organismů. Jsou to obrovské plochy, které – alespoň podle našeho názoru – mohou zásadně ovlivnit klima na zeměkouli. Zvyšující se teploty navíc vyvolávají efekt „teplé sodovky“, projevující se uvolňováním CO2 coby skleníkového plynu z oceánů.

  • Nad suchým polem neprší (půda, bez zelené hmoty, se zahřívá a teplo stoupá do obrovské výšky a po poměrně dlouhou dobu, takže tahle výkonná tepelná výrobna zcela nepochybně ovlivňuje srážky i vzdušné proudy, a dokáže tak rozkolísat klima), vznikají "tepelné ostrovy"
  • Meliorace odvodňují území rychlou cestou, voda se nezadržuje v krajině a odtéká rychle z krajiny
  • Regulované toky
  • Nedostatek statkových hnojiv půdě

Co můžeme dělat pro záchranu klimatu (přírodního ekosystému)?

  • zalesňování (přirozený přírodní proces, který probíhá neustále, pokud do tohoto procesu nezasahuje člověk)
  • zadržování vody v krajině (obnovení retenční schopnosti půdy, mokřadů, meandrů, rekultice území, rušení meliorací, obnova mezí a remízků, zmenšení ploch pro monokultury, upravit osevní plány a zvýšit podíl pícnin, omezit chemizaci v zemědělství a lesnictví)
  • obnovit zadržování vody v lesích a půdě (obnova smíšených lesů, rekultivace lesních cest, zamezení eroze půdy)
  • omezit čerpání podzemní vody a zlepšit její zasakování (obnovit degradovanou půdu, omezit erozi půdy, dodání statkových hnojiv do půdy)
  • půda, každý metr čtvereční může absorbovat až 350 litrů vody a skutečně kvalitní černozem zadrží až 3,5 tisíce kubíků vody na hektar
  • akumulace vody v krajině
  • omezit spotřebu, cestování, zvrát trend, kdy člověk žije na  ekologického dluhu planety
  • divoká příroda bez zásahu člověka (přirozená obnova biodiverzity)

Dopady klimatických změn podle studie Czech Globe do roku 2050

Na základě modelování a získaných dar došli vědci kzávěru, že poroste počet dnů s intenzivními přívalovými srážkami (povodně, eroze půdy, jeden centimetr ornice se tvoří zhruba sto let, atd.), bude převažovat povrchový odtok srážek (musíme budovat zádržné systému), vsakování bude omezeno. Největší nárůst srážek v zimě, současně ale poroste teplota vzduchu (tím bude ještě zhoršeno doplňování podzemních vod). V létě také mají přibývat intenzivní srážky (sucho zasáhle jižní Moravu, primární příčinou je vzdálenost od moře a reliéf, který cloní případným přicházejícím srážkám). Čekájí nás tak dlouhá období sucha a vysoké teloty vzduchu.

Střední Evropa nachází na rozmezí dvou oblastí, pro které jsou projektovány odlišné vývoje srážek – vysychajícího Středomoří a deštivější Skandinávií.

  • doplnit krajinu o větrolamy
  • změnit pracovní postupy lesníků a zemědělců
  • zvýšit podíl sadů, vinic a polí se zeleninou
  • zpomalovat odtok povrchových vod
  • realizovat nové a znovuobnovené vodní plochy, mokřady a také navracení toků do jejich přirozených koryt

Pracuje se na návrhu adaptačních strategiích, a to především pro oblasti zemědělství, lesnictví a hospodaření s vodou z pohledu vědců, ekonomů a dalších.

Zásadní změny probíhají ve změně teplot na našem uzemí, klesá počet mrazových dnů, v létě zase roste počet tropických dní Teplota překročí 30°C i nocí, kdy nepoklesne pod 20°C  (projev tropických nocí bude výraznější, protože chybí sluneční záření a stromy nevyrábějí kyslík ani nelapají oxid uhličitý), počet takových dní se do roku 2060 zdvojnásobí.

  • horké dny i noci mají významný vliv na lidské zdraví a duševní pohodlí.

Zdroj: https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/miroslavn-vinkler-globalni-zmena-klimatu-bude-nakonec-vse-jinak?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/pavel-kalenda-globalni-klimaticky-experiment

více o souvislostech v knize: Cesta v desetiletí metamorfózy z pohledu laika

0 produktů