Hydroxyl

Příroda má samočistící schopnost například v půdě v podobě fagocytózy (např. Geobakter), která obalí a zlikviduje cizorodé láky a tak eliminuje jejich toxicitu, které se dále nešíří a neničí život v okolí. Pro čištění vzduchu (atmosféry) příroda používá kombinaci vodní páry a ultrafialového záření slunce, kdy vzniká Hydroxyl, (tepelná disociace vody) který je velmi reaktivní a efektivně oxiduje většinu plynů. Hydroxyl je velice vzácný plyn, který se na Zemi vyskytuje v množství méně než jedné molekuly z trilionu. Životnost molekuly tohoto plynu je natolik krátká (Je velice reaktivní a jeho životnost je kratší než miliontinu sekundy), že je velice problematické jej zkoumat. Tento plyn má přitom schopnost rozložit více než čtyřicet prvků znečišťujících atmosféru. Mezi tyto plyny patří zejména metan, ozon nebo oxid uhličitý.

• hlavním čističem atmosféry je totiž vysoce reaktivní hydroxyl

Hydroxyl (HO), zajímavosti:

• díky Hydroxylu mohou vědci na Antarktidě mapovat koncentraci a vývoj i jiných plynů, které se nějakým způsobem podílí na změnách zemského klimatu.
• výzkum hydroxylu může pomoct pochopit dlouhodobé atmosférické změny
• řídí oxidační kapacitu globální zemské atmosféry (je to oxidátor)
• má hlavní dopad na koncentrace a distribuci skleníkových plynů a znečišťujících látek v zemské atmosféře
• v roce 2014 vědci informovali o objevu „díry“ nebo nepřítomnosti hydroxylu v celé hloubce troposféry přes velkou oblast tropického západního Pacifiku (to může zásadním způsobem ovlivnit klima Země)
• Má velký význam v procesech ovlivňujících obsah škodlivého troposférického ozonu (nižší vrstva atmosféry)
• Podílí se také na vzniku kyselých dešťů nebo destrukci ozonu ve spodní stratosféře

Čištění vzduchu:

• přirozený čistič vzduchu je les ve kterém také vznikají vodní páry
• ohěň je další čistící prostředek, který používá příroda
• mikroorganismy (bakterie) rozkládají toxické látky a spotřebovávají metan

Hydroxylový kolaps

Spalování uhlí a dalšího odpadu, teplárny a spalovny, hustý automobilový provoz a místní továrnky produkují tolik oxidů dusíku a dalších kontaminantů, že atmosféra ztrácí samočisticí schopnost.Je-li zejména oxidů dusíku příliš, nastane hydroxylový kolaps, protože přesila NOx je příliš velká. Pomohou už pouze čerstvé větry především z hor, kde vyšší energie slunečního záření produkuje víc hydroxylu

Oxid dusný ve městech

Už dnes bývá v Praze až příliš často překročena povolená úroveň oxidu dusného, který má vliv na vývoj mozku u dětí a plodnosti u mužů, a mnoha dalších kontaminantů. Víc oxidů dusíku zvyšuje koncentraci nízkého, nebezpečného ozonu. Ovzduší města se proto za horkého letního bezvětří stává koktejlem nebezpečných chemikálií.

Víte co je geobakter?