Moorův zákon

Moorův zákon (platí pro svět počítačů, ale platnost tohoto zákona najdeme i v jiných oblastech lidské společnosti)  je ze zkušeností odvozené (empirické) pravidlo o exponenciálním růstu výkonu obvodů v elektronice (trend miniaturizace a koncentrace součástek). Tento zákon můžeme aplikovat například na budoucí vývoj „výkonu a ceny“ baterií do elektromobilů

Moorův zákon:

• „Počet tranzistorů, které mohou být umístěny na integrovaný obvod, se při zachování stejné ceny zhruba každých 18 měsíců zdvojnásobí.“
• Moorův zákon znázorňuje nepředvídatelnost tohoto oboru za 5 nebo 10 roků a jeho důsledky, popisuje tak důvod exponenciálního rozvoje, který vidíme v oboru digitálních technologií
• Václav Smíl: Chceme všechno hned,.Říkám tomu Mooreova kletba. Myslíme si, že když lze zdvojnásobit výpočetní výkon každé dva roky, lze to aplikovat na všechno. A proto je to kletba, protože Mooreův zákon platí jen a pouze pro svět počítačů. Není to model na pěstování pšenice, vyrábění aut ani na produkci hliníku.

Zrychlování procesů (exponenciální průběh, Herakleitův princip) je další typický faktor, který signalizuje příchod „bodu zlomu“, nebo exponenciálního řetězení bodů zlomu (např. Moorův zákon, můžeme vidět v určité intervalu exponenciálního vývoje lidské populace po roce 1800, Moorův zákon je charakteristický pro vývoj elektrotechnických a digitálních technologií)

Platí ještě Moorův zákon?

Prudký rozvoj technologií pohánělo a pohání zlepšování polovodičových součástek, které se řídí podle takzvaného Moorova zákona. V roce 1956 si ho na základě zkušeností z vlastní laboratoře poznamenal tehdejší šéf vývoje u firmy Fairchild Semiconductors Gordon Moore: "Každý rok se počet tranzistorů na čipu zdvojnásobil, a tento trend bude pokračovat i v dohledné budoucnosti." Sám byl prý překvapený, jak dlouho zákon bezezbytku platil. Trend se začal měnit v druhé dekádě 21. století: podle výroku bývalého šéfa Intelu Briana Krzaniche z roku 2015 se počet tranzistorů zdvojnásobuje zhruba jednou za dva a půl roku. Ve stejném roce také Moore předpověděl, že jeho zákon patrně zajde na úbytě někdy během dalšího desetiletí. Je to dáno tím, že dnešní polovodiče mají své fyzikální limity – tranzistor nikdy nemůže být menší než atom. Stále se ale objevují nové nápady a je možné, že i fyzikální hranice se podaří obejít.

 

 

12.7.2022 Kdyby člověk narozený v Praze třeba v roce 1000 mohl cestovat v čase a "přistál" v Praze roku 1800, většina z toho, co by kolem sebe viděl, by pro něj byla pochopitelná. Ale kdyby obyvatel Prahy počátku 19. století viděl dnešní české hlavní město, nerozuměl by ničemu. Začátek a důvody toho všeho identifikoval americký ekonomický historik Brad DeLong. Podle něj nastal zlom kolem roku 1870, tedy ve stejném roce kdy vyšla kniha Dvacet tisíc mil pod mořem od Julesa Verna. Od té doby se úroveň dostupných technologií zdvojnásobila zhruba každých 35 let, tedy jednou za generaci. Ale například v letech 1500 až 1800 by k tomu přitom bylo potřeba 500 let.

 

"Je to něco naprosto mimořádného. Dnes jsme z hlediska úrovně našich technologií od roku 1870 stejně vzdáleni, jako byli lidé žijící v roce 1870 vzdáleni od doby bronzové, tedy zhruba od roku 2000 před naším letopočtem," píše DeLong, který je profesorem na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Podle DeLonga se rozvoj po roce 1870 mimořádně zrychlil ze tří důvodů. Prvním bylo propojení vědy a výroby, kdy poznatky vědců a vynálezců byly rovnou uváděny do praxe přímo v rámci podniků. Ty začaly být mnohem větší než dřívější manufaktury a umožňovaly tak masovou výrobu - což je druhý důvod. A tím posledním byla globalizace - dramaticky klesla cena dopravy napříč světem, čímž se také rychle šířily nejen výrobky, ale i znalosti. "Co jedna firma vyrobila, druhá napodobila. A to celosvětově.

 

• Historik Dominic Lieven už dříve napsal, že "během dvou generací před rokem 1914 se evropská společnost jako celek proměnila víc než během předcházejících mnoha staletí"
• Bleskurychlý pokrok v technologiích a v bohatství, který nastal po roce 1870, nešel ruku v ruce s pocitem štěstí a spokojenosti obyvatel Spojených států a západní Evropy (právě na tyto regiony se soustřeďuje).
• Výrazný nárůst spokojenosti a optimismu lze podle něj na datech dokázat jen ve dvou obdobích - od roku 1870 do vypuknutí první světové války v roce 1914 a poté zhruba ve 30 letech následujících po druhé světové válce. Dlouhodobě se pak prohlubovala míra nerovnosti ve vyspělém světě, byť v posledních několika letech se tento trend změnil. Vliv také měly stále vyhrocenější politické spory uvnitř jednotlivých zemí. Lidstvo své mimořádné technologické inovace často použilo k destruktivním účelům - 20. století tak přineslo nejen ohromující materiální pokrok a snížení míry chudoby, ale také nejničivější konflikty a nejhorší režimy v dějinách.
• https://archiv.hn.cz/c1-67091920-zlom-od-ktereho-jsme-neskutecne-zbohatli-od-roku-1870-lidstvo-padi-kupredu-a-ekonom-vysvetlil-proc

 

 

více o souvislostech v knize:  Zamyšlení a cesta z pohledu vědce a laika

 více o souvislostech v knize: Cesta v desetiletí metamorfózy z pohledu laika

 https://archiv.ihned.cz/c1-66686080-velka-napajeci-revoluce-casto-prehlizene-zdroje-napeti-umoznily-elektronice-se-dostat-tam-kde-dnes-je-vsude

Herakleitův princip je jedním ze sedmi faktorů, které jsou příčinou bodu zlomu, který způsobí řetězení příčin a následků a následnou implozi civilizací (prof. Bárta)