Draslík

Draslík patří do skupiny alkalických kovů, které jsou z chemického hlediska nesmírně reaktivní. Draslík je základní prvek nezbytný pro růst a fungování všech živých buněk. Bez dostatečného množství draslíku se dostaví křeče a postupně se vám zastaví srdce a pokud ho máme příliš nastane podobná situace, důležitá je rovnováha obsahu draslíku v těle. V organismu máme cca 100 g draslíku, o jeho regulaci se starají ledviny a většina draslíku je uložena ve svalech, při námaze uvolňuje draslík do krve, při jídle se naopak z krve ukládá do svalů. Denně potřebujete okolo 4 000 mg draslíku.

• hypokalémie – nedostatek draslíku (může být způsobeno i nadměrným solením, nízkým příjmem ovoce, ořechů a zeleniny)
• hyperkalémie – přebytek draslíku (vyhněte se kandovanému ovoci, datlím, fíkům, oříškům a třeba sušeným houbám)
• mezi padesátníky a staršími lidmi v Česku  je nemocný některým onemocněním ledvin každý desátý Čech
• regulaci hladiny draslíku v organismu zajišťují ledviny, které rozhodují o tom, kolik draslíku si tělo ponechá a kolik bude vyloučeno
• Pokud konzumujete potraviny s nízkým obsahem draslíku a naopak si dopřáváte jídlo s vysokým obsahem sodíku, provádíte fyzicky náročné činnosti, to vše může vést k zadržování vody v těle (důsledkem může být nadváha, mohou se dostavit křeče a bolesti svalů, ohroženy jsou i vaše ledviny a srdce)

Draslík a jeho neschválené účinky:

Upozornění: níže uvedené informace (připisované vlastnosti bylinek a potravin ve smyslu zabránění určité lidské nemoci, schopnosti zmírnit ji nebo ji vyléčit) nejsou schválená zdravotní tvrzení dle platných nařízení EU a nelze tyto účinky považovat za schválené lékařské účinky (v textu je výslovně uvedeno, že se jedná o neschválené účinky, na které odkazují jiné zdroje knihy atd.), jde tedy o neschválené nepotvrzené tvrzení, přestože jsou převzaty z "odborné literatury" (např. Janča, Zentrich, Váňa, E. Havelka, W.D. Storch, Alena Hamplová atd.) či informačních, zdrojových a vyhledávacích portálu či médií např.seznam.cz. google.com atd. a jejich zdrojových přispěvatelů. Totéž platí o informacích uvedených v parametrech a specifikacích ve spodní části stránky. Zde uváděné informace nelze považovat za připisované vlastnosti ve smyslu zabránění určité lidské nemoci, schopnosti zmírnit ji, nebo ji vyléčit a také není odkazem na tyto vlastnosti. Uživatel, či spotřebitel nemůže tyto informace chápat jako popsané účinky tak, že lze nemoc léčit potravinou, protože potravina není postavena na úroveň léku. Provozovatel upozorňuje, že nezodpovídá za špatné vyložení uvedených informací.

• mezi svaly a krví se draslík dynamicky přesouvá: máte-li hlad nebo intenzivně cvičíte, přibývá ho v krvi, když si dopřejete dostatek jídla, odčerpává se zpět do svalů.
• podporuje správnou funkci svalů a nervů, je obsažen ve svalech i v krvi
• může působit proti vzniku civilizačních chorob (infarktu myokardu)
• normalizuje krevní tlak
• diuretikum, snižuje únavu a podrážděnost
• draslík je důležitý pro zachování rovnováhy pH v těle a správné hospodaření s vodou
• účastní se na trávení sacharidů a stimuluje vylučování inzulínu i činnost ledvin
• působí při odstranění škodlivých látek
• působí jako vazodilatátor, uvolňuje napětí cév a tepen, tím snižuje riziko vzniku kardiovaskulárních chorob
• společně se sodíkem patří do skupiny elektrolytů
• podporuje funkci kosterních svalů, trávicího, vylučovacího systému a srdce
• draslík se sodíkem pomáhá udržovat žádoucí tlak tekutin v tkáních a jejich správný poměr zaručí, že vnitřní prostředí organismu nebude ani příliš kyselé, ani příliš zásadité (homeostáze)
• ideální poměr draslíku a sodíku je 2 : 1
• draslík v těle působí jako vazodilatátor, to přispívá ke snížení napětí a deformaci v tepnách a cévách, čímž zmírňuje zátěž celého kardiovaskulárního systému a snižuje riziko infarktu a mrtvice
• draslík tiší bolesti a ztuhlost kloubů
• více

Draslík, schválená zdravotní tvrzení dle platných nařízení EU:

• Přispívá k normální činnosti nervové soustavy.
• Přispívá k normální činnosti svalů.
• Přispívá k udržení normálního tlaku krve.

Přírodní zdroje draslíku:

všechny antibiotické rostliny, všechny antivirotické rostliny které toto umí (sodno-draselná pumpa) mají mimořádně vysoký obsah draslíku (Jiří Kuchař)

• špenát, brokolice, batáty, brambory, celer, mrkev, rajčata, špenát, jarní cibulka
• fazolové lusky, bílé fazole
• mrkvová nať má vysoký podíl draslíku
• datle, fíky, rybíz, banány, broskve, meruňky, sušené ovoce
• avokádo, syrová červená řepa, máslová dýně, pastiňák, granátové jablko
• česnek, medvědí česnek (cca 560mg ve 100g)
• bazalka pravá semena
• houby a ořechy
• korálovec ježatý obsahuje zejména glukany, draslík, aminokyseliny, fosfor, selen, železo nebo zinek
• jablečný ocet
• mléko, ryby
• Maca peruánská, je zdrojem minerálů (železo, vápník, hořčík, zinek, měď, sodík, draslík, jód), aminokyselin, saponinů, tříslovin, mastných kyselin (kyselina linolenová, palmitinová, oleinová, laurová, stearová), sterolů, proteinů, uhlovodanů, vlákniny a vitamínů (provitamin A, vitamíny skupiny B (B1, B2, B6), c a E.
• Řapíkatý celer obsahuje spoustu vitaminu C (dokonce více než citron), vitaminy K, E a především kyselinu listovou, má vysoký obsah vápníku, železa, jódu, zinku, hořčíku a hlavně draslíku
• jitrocel

Nesmíme ale zapomínat, že příjem okolo 25 g draslíku je toxický! (Milan Calábek), jiří Kuchař doporučuje cca 3,5 g za den (3 banány)

Permakultura: nedostatek draslíku snižuje odolnost vůči mrazu a zvyšuje obsah cukrů v listech, což podporuje napadení mšicemi. Nedostatek draslíku zároveň snižuje skladovatelnost brambor.

5.2.2025 Vlašské ořechy, mandle nebo kešu. Čím mohou být různé ořechy zdraví prospěšné, ale také jak je správně skladovat nebo jaká představují rizika při konzumaci? Nejen na to se Seznam Zprávy zeptaly nutriční terapeutky Šárky Knížkové.

• Vlašské ořechy jsou bohaté na omega-3 mastné kyseliny, které tedy podporují zdraví srdce, cév a mozku a mohou mít vliv i na snížení krevního tlaku. Vlašské ořechy dále obsahují antioxidanty prospěšné pro udržení kognitivních funkcí nebo vitamin C důležitý pro imunitní systém. Prospěšné jsou i pro zdraví střev a najdete v nich dokonce melatonin, tedy spánkový hormon.
• Z mandlí se vyrábí například i marcipán či nugát. Jejich plody disponují vysokým podílem vlákniny, která má obecně dobrý vliv na trávení a střevní mikrobiom. Obsahují také vitamin E, který má zase antioxidační účinky, a kyselinu listovou, jež příznivě působí třeba na udržení mozkových funkcí. U neloupaných mandlí je ve slupce více vlákniny a kyseliny fytové. Ta sice snižuje využití některých stopových prvků v těle. Ale zároveň je antioxidantem, reguluje hladinu glukózy v krvi, snižuje hladinu cholesterolu a působí jako prevence tvorby ledvinových kamenů, vzniku infarktu či rakoviny prsu a střev.
• Lískové ořechy mají ze všech ořechů nejvyšší obsah mononenasycených mastných kyselin, které pomáhají v těle snižovat hladinu nežádoucího LDL cholesterolu a naopak zvyšovat hladinu toho prospěšného –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ HDL. Tím lískové ořechy prospívají srdeční činnosti.
• Kešu obsahují prospěšné nenasycené mastné kyseliny. Jsou také bohaté na bílkoviny a obsahují antioxidanty lutein, zeaxantin a beta-karoten, které pomáhají udržovat zdraví očí. Obsahují také hořčík a vápník, čímž mohou zase přispívat ke zdraví kostí.
• Para (brazilské ořechy) vynikají zejména obsahem stopového prvku selenu, který má antioxidačními účinky. Podporuje také imunitní systém, zdraví štítné žlázy a chrání buňky před oxidativním stresem, čímž působí jako prevence chronických nemocí. Tento prvek se promítá i do zdraví nehtů a vlasů.
• Piniové ořechy kromě nenasycených mastných kyselin disponují také kyselinou listovou, železem a hořčíkem. Nebo také zinkem, který přispívá třeba ke zdraví kostí, pokožky, nehtů a vlasů, ale také hraje roli při vývoji imunitních buněk, plodnosti a reprodukci. 
• Makadamové ořechy jsou ceněné pro obsah nenasycených mastných kyselin. Obsahují i měď, jež udržuje imunitu, a podobně působí také zastoupený mangan, který se navíc podílí i na tvorbě chrupavek a regeneraci kostí. Makadamové ořechy mohou také působit protizánětlivě a mají antioxidační vlastnosti. 
• Pekanové ořechy kromě omega–3 jsou bohaté na vlákninu, důležitou pro trávicí soustavu a střevní mikrobiom, i železo, zinek, selen a měď. 
• Pistácie přispívají také ke zdravé kardiovaskulární soustavě. Jednak zdravými tuky, ale i díky draslíku, elektrolytu prospěšnému pro správnou svalovou funkci, a tedy i pro srdce. Pistácie dokonce obsahují již zmíněný lutein důležitý pro zdraví očí. Lutein se konkrétně nachází v oční sítnici a chrání před modrým světlem.
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/magazin-jidlo-orechy-zdravi-269402