Kotrč kadeřavý (Sparassis crispa) vynikající jedlá a zdravá chorošovitá houba jeho plodnice připomíná květák, mozek nebo mořskou mycí houbu. Plodnici kotrče kadeřavého tvoří silně rozvětvené pletivo, které se dělí na ploché a na koncích nakadeřené větvičky, vyrůstající ze silného bělavého třeně zcela ponořeného v půdě. V mládí bývá kotrč bělavý nebo krémový, později špinavě hnědý, někdy s tmavšími hranami na konečcích větvení. Plodnice kotrče kadeřavého bývá široká až 300 mm a dosahuje hmotnosti kolem 1 kg
Použití: kromě použití v polévkách (především falešná dršťková, bramboračka) či guláších lze kotrč i smažit nebo sušit a využít ho např. v omáčkách
Sušení: stačí navléknout plodnici na provázek a sušit na vzdušném místě, pokud je plodnice příliš velká, rozřežeme ji před sušením na menší kusy
Pro čištění se osvědčilo ponořit houbu „hlavou dolů“ do většího množství vody a důkladně vyplavit všechny nečistoty. Někdo radí na čištění využít vysloužilý zubní kartáček a proud tekoucí vody.
Čeleď: kotrčovité (Sparassidaceae)
Stanoviště: roste ve starších borových lesích u jednotlivých stromů, najít jej můžeme od července do listopadu. Parazituje na kořenech borovice, kterým způsobuje hnilobu a díky tomu jej lesníci nevidí příliš rádi.
Lidové názvy: baraní kule, beranice, beranička, bílá kotrč, borová kotrč, diviš, hromada, koterych, strapáč, třapáč, vořešník
Signatura: nečerviv, nehnije, nýbrž zasychá
Zámměna: splést si kotrč kadeřavý s jakoukoliv jinou nejedlou či dokonce jedovatou houbou vlastně nejde. Má dva příbuzné a to kotrč Němec či kotrč štěrbákový, které mají větévky na koncích spíše rovné. Barvu pak mají bleďounce žlutobílou a jsou taktéž jedlé.
VÝPRODEJ ! se SLEVOU až 49% |
Osobní odběr v Brně zdarma! 2x výdejní místo |