Muchovník olšolistý (Amelanchier alnifolia) je opadavý stromový keř (má více jak 20 různých druhů) dorůstající výšky cca 4m. Jednotlivé druhy muchovníku lze dělit podle výskytu na: evropské, asijské a evropské. Plodem jsou šťavnaté červeně až tmavě fialově zbarvené malvice o velikosti 5–15 mm s příjemnou nasládlou chutí, které dozrávají od poloviny června až do poloviny července. Muchovník pochází z oblasti jižního Yukonu, kanadských prérií a z východní části Severní Ameriky. Muchovník je zdrojem cukrů, vitamínu A, vitamínů skupiny B (B1, B5, B6, B7, B9), C a E. Z minerálů obsahuje zejména draslík, železo, hořčík, mangan, vápník, mědi dusík, zinek a fosfor. Dále plody obsahují vlákninu, antokyanová barviva, lipidy, sacharidy a pektin.
Použití: přímá konzumace, povidla, džem, likér, kompoty, sirup, víno
Pěstování: potřebuje neutrální pH půdy, nemá rád podmáčenou půdu.
Stanoviště: polostinné místo, muchovník je velmi odolný, odolá mrazům padajícím až k -30 °C, snese sucho, ale zálivka se vám bohatě vyplatí, co se týče půdy, na tu nemá žádné speciální požadavky
Východný řez: nejlepší úrodu totiž získáte z dvou- až čtyřletých výhonů. Zachovejte jich proto na keři co nejvíce. Starší, odplozené větve se odstraňují ve spodní části na bázi keře. Keř plodí téměř ihned, největší sklizeň je po cca 6 letech. Plody pak dozrávají v menších hroznech postupně už od konce června.
Druhy: k nejčastěji se vyskytujícím druhům patří muchovník olšolistý, Lamarckův nebo kanadský
Barva květů: bílá, kvete v květnu a je samosprašný
Plody: tmavomodré malvice, podobné borůvkám nebo arónii, plodí po 2-3 letech, několikaletý strom poskytne osm až dvanáct kilogramů úrody
Lidové názvy: indiánská borůvka, aljašská borůvka
Množení: výsevem, dělením (odkopky) a roubováním na jeřáb a hloh
Permakultura: do živých plotů. Dobře zakořeněný muchovník snese i ty nejkrutější mrazy a poměrně značná sucha v létě. Nemocemi obvykle netrpí, příliš jej nenapadají ani škůdci.
Ovoce propláchneme na sítku a vložíme do kastrolu. Vše vaříme čtvrt hodiny na středním plameni. Necháme vychladnout a přes husté sítko přecedíme. Cukr s vodou svaříme na sirup, který vlijeme do získané šťávy. Nakonec vmícháme líh. Necháme ustát do dalšího dne v chladničce a opatrně přes plátno přefiltrujeme. Ukládáme do lahví s dobrým uzávěrem. Popíjíme při přátelském posezení jako lék proti nachlazení a na žaludek nebo jako voňavou vzpomínku na léto.
Plody muchovníku a červený rybíz vylisujeme. Šťávy odměříme přesnou měrkou a v doporučeném poměru smícháme. Přidáme vodu, vmícháme odvážený krystalový cukr, přisypeme živnou sůl pro kvasinky a balíček kvasinek. Úzkostlivě dodržujeme čistotu. Směs po promíchání přelijeme do skleněné láhve s kvasnou zátkou a necháme kvasit. Po bouřlivém kvašení se začne tekutina sama čistit. Hadičkou stáhneme čistý nápoj, na dně zůstanou zbytky ovoce a kal. Nápoj plníme do čistých, nejlépe vyvařených láhví a dobře zazátkujeme. Uskladníme v chladu a temnu.
VÝPRODEJ ! se SLEVOU až 49% |
Osobní odběr v Brně zdarma! 2x výdejní místo |