Lípa (Tilia) je statný dlouhovělý (dosahuje stáří až 1000 roků) rozložitý posvátný a chráněný strom, který je při květu zdrojem nektaru pro včely a čmeláky. Naši předkové dokázali lípu plně využít, na krmení dobytka na výrobu provazů a obuvi....V minulosti se lýko (které se nachází pod kůrou stromu a je houževnaté a pevné) z lip používalo na provazy, tětivy, obuv, rybářské sítě, atd.) následně bylo nahrazeno konopím. Lípa se vysazovala do středu obce na návsi (centrum setkávání), na posvátných místech a v předkřesťanských dobách se pod lípami scházela kmenová shromáždění. U severských a germánských národů byla zasvěcena bohyni Freii (ženská energie). U Slovanů byla též lípa považována za posvátný strom. Lípa se hojně vysazovala do stromořadí kolem cest a u zámků (lipové aleje).
Lípa a její symbolika:
- lípu za svůj národní posvátný strom považují Češi (od doby všeslovanského sjezdu, který se uskutečnil v Praze roku 1848), Slováci, Slovinci a Lotyši (a tato historie sahá až ke Keltům)
- je také symbol slovanské pospolitost
- lípa je také součástí keltského stromového horoskopu (13.3.-20.3., 14.9.-22.9.)
- považována za ochranný strom rodin a klanů, podle tradice se při narození prvního dítěti zasazuje lípa
- lípa je stromem zamilovaných a sídlem bohů (bohyň) lásky
- lípy chrání před zlými duchy a nikdy do nich neuhodí blesk
Lípa a její druhy u nás:
- lípa malolistá (srdčitá) dorůstající výšky cca 30m, se srdčitými listy (6 cm)
- lípa velkolistá dorůstající výšky cca 40m, má srdčité listy (12 cm)
V lidovém léčitelství se používal zejména květ na přípravu čajů a mladé listy do jarních salátů
- zde uvedené informace s výrobkem nesouvisí a mají pouze informativní charakter (chcete-li)
- med z lipového květu je velmi žádaný
- Keltové podle některých tradic přikládali čerstvé listy lípy na unavená oční víčka, vyjasňuje to prý pohled
- z lipového dřeva se také připravuje živočišné uhlí - při bolestech v břiše, prostředek proti střevním katarům i otravám
- lípa je je odolná vůči výfukovým plynům
- více o účincích
Astrologie: planeta Venuše a Jupiter
Symbolika: uzdravování, svoboda, komunikace, mír, bezpečnost a ochrana
Tvrdost dřeva: měkké, používalo se v řezbářství, dobře se opracovává (řezbářství)
Kořeny:
Stanoviště: strom náročný na kvalitu půdy, dostatek světla, tepla a vzdušné vlhkosti
Barva dřeva: světlé
Barva ohně:
Čeleď: slézovité (Malvaceae)
Sběr: celá květenství (včetně našek) těsně před rozkvětem (než jde do plného květu), která se následně suší. Když se na květy vrhají včely, tak je to vhodná doba pro sběr.
Použití: na průdušky v kombinaci s černým bezem.
Plod: zralý oříšek na rozdíl od plodu lípy malolisté nelze v prstech zmáčknout, je mnohem více dřevnatý a žebernatý
Lidové názvy: svaté dřevo, slavostrom
Lidové pověstí: lípa chrání před uhranutím a čarováním, její dobrota zahání všelikou nečistotu a sílu, proto lípa tvořila druhou střechu nad mnohými stavením (do lípy prý neuhodí blesk)
- lípa byla tradičně byla symbolem ochrany, pomoci a lásky pro svou vůni, půvabnou korunu a vlídný stín
- věřilo se, že lípa dokáže odehnat zlé duchy a svoji energií zbaví člověka chmurných myšlenek
Signatura: ze stromu koncem léta prýští lepková medová míza, kterou roznáší mšice
- jarní lísty a lipové pupeny se používaly do jarních salátů
- listy mají tvar srdce (lípa srdčitá)
- listen přisedlý ke květu vytrvává i na plodu a tvoří létací vrtulku pro rozšiřování plodů větrem
- často se vysazovala na návsích, mezích, významných místech, náměstích a křižovatkách cest
Permakultura: lípa snáší dobře řez a je také podobně jako líska a topol vhodná na kopicování
Historie: mladé výhonky a větve lip staré se cca do 8-9 roků se používaly jako zdroj píce pro dobytek, podobně jako listy jasanu
- jsou zdrojem mastných kyselin a zvyšují obsah tuků v mléce
Použití: lípu nebo topol používali naši předci na dlabané výrobky
- lipové lýko, ve formě obkladů na nehojící se rány a bércové vředy, vnitřně se užívaly krev čistící čaje z lipového květu
- dřevěné uhlí z lípového dřeva ve formě práškuna zasypávání hnisavých ran, vnitřně při průjmu a chronických otravách (1-2 polévkové lžíce se zapíjely vodou nebo mlékem)
- lipové koupele z cca jednoho kila čerstvých květů, listů a lámaných větviček se udělal odvar cca 5 litrů a přidal se do teplé koupele po dobu 15-20 min.
- lípa se používala i k mumiální léčbě (do jejího kmene se vkládaly tampóny nasáklé krví, hnisem, slinou či jiným výměškem nemocného