Jeřáb moravský sladkoplodý

Jeřáb moravský sladkoplodý (Sorbus aucuparia var. moravica) se pro výbornou chuť plodů u nás pěstuje odrůda moravský sladkoplodý, který má na rozdíl od trpkých planých jeřábů malvičky s velmi malou hořkostí, spíše sladko kyselé chuti a velkým obsahem vitaminu C. 

• Aróńie, černý eřáb, temnoplodec

Jeřáb moravský sladkoplodý, účinky:

• z květů se připravoval čaj proti kašli… 
• plody mají projímavé a močopudné účinky
• v lidovém léčitelství se využívají na snižování vysokého krevního tlaku, na snižování hladiny cholesterolu, či při poruchách štítné žlázy
• veli chutá ptáků 

Použití: přímá konzuace, na přípravu šťávy, do ovocných salátů a ovocnných zavařeni (hrušky), na sušení, výrobou sirupů a likérů

• Pevné dřevo dříve sloužilo na výrobu násad k nářadí, kůra se používala na barvení.

Plody: jedlé červené malvice, sklízení se od září, čím déle je ponecháme na stromě, tím jsou sladší a můžete je i nechat přejít prvním mrazíkem, plodí na dvouletém i starším dřevě.

Jak rozeznnat Jeřáb moravský sladkoplodý?

• Pozorně prohlédneme listy obou stromů. Ozubení listů obecného jeřábu je po celé délce jeho listů. U sladkoplodého jeřábu moravského sahá ozubení pouze asi do poloviny délky listů. 
• I větve však mohou být vodítkem k rozlišení – u sladkoplodého rostou z kmene v ostřejším úhlu (cca 30°) než u obecného jeřábu.

Stanoviště: slunné

Permakultura: Jeřáb má rád slunné stanoviště, ale jinak není nijak náročný ani na polohu, ani na péči. Pouze příliš vlhké půdy mu nesvědčí a trpí pak strupovitostí. Dobře snáší i kyselejší půdy, ale naopak půdy vápenité zkracují jeho životnost. Je naprosto mrazuvzdorný a odolný vůči špatnému ovzduší. Jeřáby nevyžadují dokonce ani prořezávání, stačí jim výchovný řez k vytvarování koruny. Jeřáb sladkoplodý se rozmnožuje očkováním nebo roubováním na podnož.

• Semínka jeřábu by totiž bez pomoci ptáků nedokázala sama vyklíčit. Kyseliny parasorbinová, obsažená v plodech, zabraňuje klíčení semen. V přírodě jsou tedy semena schopna vyklíčit až poté, co prošla zažívacím traktem ptáků. Při umělém výsevu ve stromkových školkách, proto musí předcházet speciální příprava semen (stratifikace), spočívající ve střídavém uložení ve vrstvách mezi piliny, písek, jehličí a podobný materiál.