Líska

Líska obecná (Corylus avellana) je listnatý opadavý planě rostoucí keř (dorůstá výšky 4 - 8 m), kterýje příbuzný s habrem obecným.

• lískové oříšky jsou zdrojem  vitamínů B1, B2, B6, B9, C a E, bóru, draslíku, fosforu, hořčíku,chromu, olejů (až 60%), mědi, vápníku, selenu, zinku, boru, manganu a železa.
• liskové oříšky obsahují  až 63 % tuku, zbytek tvoří bílkoviny – 17 % a sacharidy – 7 %
• listy jsou zdrojem silic, sacharidů, glykosidů

Líska obecná a její účinky:

zde uvedené informace s výrobkem nesouvisí a mají pouze informativní charakter (chcete-li)

• lískové oříšky - více
• využít se dá dřevo na topení
• poutí na různé podpěry
• je velmi dekorativní  a hodí se do živých plotů
• je pro zpevňování svahů a břehů (silně rozvětvený kořenový systém), které chrání proti vodní erozi a větru (používá se jako větrolam)
• z lískových proutků se vyráběli píšťalky

Astrologie:

Symbolika:

Tvrdost dřeva: měkké dobře ohebné, používá se v řezbářství a  košíkářství

• vhodné palivé dříví, lze z něj udělat i štěpku

Stanoviště: nejčastěji na okrajích lesů, v křovinách, okolích cest i u vodních toků (snáší i menší záplavy), v dobrých podmínkách se dobře rozrůstá

• nejlepší plody dávají lísky v oblastech, kde hrozí záplavy

Půda: ideální je hlinitá i kamenitá s dostatkem vlhkosti, písčité a přemokřelé půdy jsou nevhodné

Barva dřeva: světlé

Barva ohně:

Čeleď: břízovité (Betulaceae)

Sběr: plody - oříšky, listy (červenec), jeden keř vyprodukuje 0,5 do 2 kg lískových oříšků

Plod: hnědé oříšky, dozrávají koncem léta, po cca 20 letech přestává líska plodit, proto je vhodný zmlazovací řez

Věk: dosahuje až 100 roků

Kůra: hladká (ve stáří rozpraskaná), šedo-stříbrno-hnědá

Kořenový systém: velmi silně rozvětvený, rozprostírají se spíše do šířky než do hloubky, ale i v půdě drží dobře (tenká vrstva zeminy)

Lidové názvy:

Odrůdy: Hallská obrovská, Lombardská bílá, Webbova

Magie: lískové oříšky jsou spojovány s hojností a posilují psychické síly, líska ochraňuje před přírodními silami – bleskem, ohněm, nemocemi, zlými kouzly, hady a divokými zvířaty

• pohádka 3 oříšky pro popelku
• mágové lískovým prutem (kouzelná hůlka) ovládali počasí - „Ďábel předal čarodějnici lískový prut a poručil jí, aby s ním mrskla o vodu v potoce. Poté nastala průtrž mračen“,  současně také pruty lísky sloužily i k uklidnění počasí

Legendy, pověsti: do lísky nikdy neuhodí blesk, protože podle legendy, pod ní často odpočívala Panna Maria

• líska je spojována s podsvětím, moudrostí a hůl z lísky používal bůh Hermes, Ódin, Thór a keltští soudci (druidé)
• lískový keř chrání před škodlivou magií a přírodními katastrofami

Množení: vegetativně, řízkování na podzim

• Keře lísky rozmnožíte spolehlivějším způsobem. Brzy na jaře odříznete těsně nad zemní jednu nebo dvě krajní větve vaší oblíbené lísky a pahýl zasypete zeminou do výšky asi 10 cm. Do podzimu se vedle keře objeví nové malé výrůstky, vhodné na přesazení.
• V období vhodném pro podzimní výsadbu stromků opatrně odhrabte nakopcovanou zeminu a odhalte jemnou kořenovou soustavu. Z uříznutého pahýlu líska do boku pustí mělké kořeny, někdy i více než tři, a z nich vyraší směrem nahoru nové větvičky. Kořínky stačí u původního keře odstřihnout zahradnickými nůžkami a máte několik malých sazenic lísky.
• Pokud již máte keř lísky rozrostlý víc, než jste předpokládali, řez keře můžete využít i na jeho rozmnožení. Odstraňte na jaře několik krajních větví, přihrňte jeh zeminou a na podzim máte mladé sazenice stejné odrůdy.

Permakultura: líska je vhodná na kopicování po cca 7 letech růstu (rychle roste), do živých plotů

• líska je vhodná na zpevnění břehů a svahů (protierozní dřevina), má velmi bohatě rozvětvené a ploché kořeny
• je schopná růst i v místech, kde je poměrně tenká vrstva zeminy
• surové dřevo dobře hoří v kamnech
• do živých plotů, plodí ale méně oříšků, pionýrská dřevina
• dobrý větrolam (dorůstá výšky 3 - 7 m) v kombinací s ořešákem nebo kaštanovníkem
• pastva pro včely, kvetou vcelku časně, a to od poloviny února až do poloviny března, zdroj bílkovin (cca 46 %) pro včely
• zmlazovací řez se provádí po 15 letech, přestárlé větve se seřežou zhruba o 60 až 80 cm nad povrchem země
• větve se například používají jako opory k rajčatům nebo jako základ pro vyplétaná plotové dílce z vrby

Historie: používala se na výrobu píšťalek

• lískové proutky se používají na vyhledávání vodních pramenů, pokladů (podobně jako vrbové proutky)

Signatura: pionýrská rychlerostoucí zpevňující dřevina s plochými kořeny

• tvoří ektomykorhizu (symbioza s houbami) s následujícími houbami: lanýž černovýtrusý, lanýž letní,  lanýž zimní ale také muchomůrka růžovka, hřib smrkový