Dub je posvátný strom Germánů i Druidů ze kterého bylo sekáno jmelí (mělo velkou magickou moc a při sekání se nesmělo dotknout země) v době letního slunovratu či novoluní a byl také dominantou posvátných hájů (háj je pouze duchovní symbolika poznání), neuctívala se příroda) společně s bukem, ve kterých se Driudé pravidelně scházeli při letním slunovratu. Dub letní je mohutný listnatý dlouhověký strom dorůstající výšky přes i 50 m, který se dožívá až 2000 roků Žalud obsaje 40 % škrobu, 24 % tuků, 6 % bílkovin, měď, hořčík atd.
žaludy se před jakoukoliv kuchyňskou úpravou musí louhovat ve vodě nebo je vařit (tuhá skořápka, hořkost a obsah trpké třísloviny taninu)
Použití: na výrobu dubových sudů, podlah, stolů, pražců, mlýnských kol atd.
Astrologie:
Symbolika: je považován za symbol německého národa (německý národní strom)
Tvrdost dřeva: tvrdé a těžké, má velkou trvanlivost (bývá považován za nejtvrdší dřevo, ale ve skutečnostije to habr)
Stáří: dosahuje až 2000 roků
Stanoviště: na vápenatých půdách, v tzv. doubravách po celém území republiky
Barva dřeva:
Barva ohně: má výhřevnost 70% podobně jako smrk
Čeleď: bukovité (Fagaceae)
Květ: kvete v dubnu až květnu, květy jsou jednopohlavné, samčí květenství má charakter jehněd na loňských větévkách, samičí jehnědy rostou na letorostech
Sběr: plody, listy, mladá kůra
Plod: žaludy
Kůra: silně vrásčitá (tlustá), tmavošedá
Lidové názvy: křemelák
Lidové pověsti:
Signatura:
Permakultura: ze žaludů se dělá mouka
Množení: semena dubu přenášejí sojky
Historie:
dubové listy se nakládaly za poledne nebo za úplňku na několik hodin do čiré pramenité vody. Lístky dubu se pak opět vyndaly. Při tomto procesu nepřecházejí do vody žádné hmotné látky, které by stály za zmínku; význam zde mají pouze nehmotné zákmity dubu.
Dubová kůra účinky:
Duběnky jsou drobné zelenočervené kuličky (rostlinný novotvar - šťavnaté nedřevnatějící hálky) o průměru max. 30mm, které jsou přichycené na spodní straně dubových listů, jsou příbytkem larev žlabatky dubové (květnu a červnu kladou oplodněná vajíčka zespodu do žilek dubů), mladé samobřezí samičky se líhnou z duběnek od prosince do února.
Mattioli, pověry o duběnkách: „Toto pak ještě obzvláště při těchto dubových kulkách větších se nachází, že každého roku z nich o ourodě, o moru a o válce předpovídati můžeme: nebo když se rozrazí na dvé, ty, které celistvé jsou a od červův nezvrtané, měsíce ledna a února mívají uvnitř vprostředku mouchu aneb pavouka aneb červa. Protož jestliže roku moucha se najde, válku, pakli červ, neúrodu, pakli pavouk, mor vyznamenává.“
![]() |
VÝPRODEJ ! se SLEVOU až 49% |
![]() |
Osobní odběr v Brně zdarma! |