Dub je posvátný strom Germánů i Druidů ze kterého bylo sekáno jmelí (mělo velkou magickou moc a při sekání se nesmělo dotknout země) v době letního slunovratu či novoluní a byl také dominantou posvátných hájů (háj je pouze duchovní symbolika poznání), neuctívala se příroda) společně s bukem, ve kterých se Driudé pravidelně scházeli při letním slunovratu. Dub letní je mohutný listnatý dlouhověký strom dorůstající výšky přes i 50 m, který se dožívá až 2000 roků

• Dub letní (Quercus robur) má léčivou kůru se stahujícími účinky. Žaludy jsou prastarou lidskou potravou (musí se ale zbavit taninu)
• Dub červený (Quercus rubra) má podobné použití jako dub letní, žaludy mají více tříslovin
• Dub zimní (drnák, zimák), dub letní má oproti dubu zimnímu podstatně kratší řapík

Dub a jeho symbolika:

• dub byl již od nepaměti symbolem síly, dlouhověkosti a odolnosti, dorůstá výšky až 45m
• v bájesloví strověkých kulturních národů byl zasvědcen vždy nejmocnějšímu z bohů
• mohutný dub uctívali Řekové, římané, Gallové, Germáni i Slované (byl zasvěcen bohu Perunovi)

Dub a jeho účinky na zdraví:

• zde uvedené informace s výrobkem nesouvisí a mají pouze informativní charakter (chcete-li)
• duběnka (hálek dubový) při paradontóze (tinktura)
• odvar z žaludů je vhodný na hemeroidy, křečové žíly, na záněty ústní a hrtanové sliznice (hrst žaludů vaříme 20 min v 500ml vody, následně zředíme s vodou v poměru 1 : 1 a popíjíme během dne
• na hojení ran, hnisavého krvácení (zasypat práškem z kůry)

Použití: na výrobu dubových sudů, podlah, stolů, pražců, mlýnských kol atd.

• u výpustí rybníků se používalo dubové dřevo, při dlouhodobém ponoření pod vodou zkamení
• z původních dřevin nejlépe snáší změny vlhkosti a vlivy počasí
• žaludy se po odstranění taninů používaly na mouku
• žaludy se přidávaly do alkoholu (žaludovka)
• nebo pro přímou konzumaci (zdravé žaludy rozkrojíme na čtvrtiny vyloupneme, několikrát přelijeme vřelou vodou až nejsou hořké a můžeme konzumovat
• listy se používaly na přípravu nápoje (dubová voda)

Astrologie:

Symbolika: je považován za symbol německého národa (německý národní strom)

• dubové listy bývají znakem lesníků

Tvrdost dřeva: tvrdé a těžké, má velkou trvanlivost (bývá považován za nejtvrdší dřevo, ale ve skutečnostije to habr)

Stáří: dosahuje až 2000 roků

Stanoviště: na vápenatých půdách, v tzv. doubravách po celém území republiky

Barva dřeva:

Barva ohně: má výhřevnost 70% podobně jako smrk

Čeleď: bukovité (Fagaceae)

Květ: kvete v dubnu až květnu, květy jsou jednopohlavné, samčí květenství má charakter jehněd na loňských větévkách, samičí jehnědy rostou na letorostech

Sběr: plody, listy, mladá kůra

Plod: žaludy

Kůra: silně vrásčitá (tlustá), tmavošedá

Lidové názvy: křemelák

Lidové pověsti:

Signatura:

Permakultura: ze žaludů se dělá mouka

Historie:

Jak vyrobit dubový nápoj podle druidů?

dubové listy se nakládaly za poledne nebo za úplňku na několik hodin do čiré pramenité vody. Lístky dubu se pak opět vyndaly. Při tomto procesu nepřecházejí do vody žádné hmotné látky, které by stály za zmínku; význam zde mají pouze nehmotné zákmity dubu.

Dubová kůra účinky:

• při půjmech, žaludečních a střevních obtížích (odvar z kůry)
• při silné menstruaci (špetka prášku z kůry do sklenice vody)
• na popáleniny Odvar nebo obklady z kůry)
• na hnisavé krvácení a hojení ran (prášek z kůry)
• na křečové žíly a hemeroidy (ředěný odvar za žaludů)