Pajasan žláznatý

Pajasan žláznatý, invazivní strom, ytlačuje původní dřeviny a mění tak celé porosty či malá území, ale hlavně likviduje teplomilné původní, často již ohrožené rostlin. Dříve lidé pajasan vysazovali ve městech jako okrasnou a rychle rostoucí dřevinu. Pro rychlé agresivní rozmnožování zařadilo pajasan do čtyřicítky nejproblematičtějších dřevin světa

• Dospělý strom za rok vyprodukuje až milion semen, která se snadno šíří větrem na velké vzdálenosti
• vytváří monokultury, snižuje druhovou diverzitu také u hmyzu, který přichází o svoji potravu
• když semeno vyklíčí, za první sezonu vyroste přes dva metry. Dospělý strom sahá až k 25 metrům
• Dobře vyvinutý kořenový systém stromu pomáhá přežít i v místech s relativním nedostatkem vláhy a nízkou vlhkostí vzduchu
• je tolerantní k průmyslovým imisím i zplodinám aut
• samčí rostliny jsou vysoce medonosné a poskytují med velmi dobré kvality
• ve městech se drží hlavně proto, že je v nich mnohem tepleji než v přírodě.

   

Lidové názvy: Heavenly Tree from Hell, tedy nebeský strom z pekel

Signatura: má dlouhé složené listy se žlázkou, z níž se uvolňuje typický zápach po myšině.

Permakultura: nebezpečí spočívá i v jeho schopnosti zachránit se po pokácení hustým porostem kořenových výmladků. Ty rostou velmi rychle, za jeden rok až do čtyř metrů. Je tak nezbytné potřít pahýl herbicidem, jinak znovu obroste.

Původ: do českých zemí se nejspíš dostal na přelomu 18. a 19. století, kdy byl vysazen v lesních školkách lednického panství Lichtenštejnů