Mozek, paměť a koncentrace

Potraviny, které podporují mozek a mozkové funkce a jeho výživu se souhrně nazývají Brainfoods. Do této skupiny podtravin, které vyživují a podporují mozek patří: bobulové plody, ořechy, semínka, jedlé oleje (lněný, konopný, chia, sacha inchi..), avokádo, obiloviny, listová zelenina, kakao (kakaové boby, tmavá čokoláda) , ovoce (meruňky, švestky, broskve.....), koření (kurkuma, zázvor, skořice). Více

Lidský mozek denně „vymyslí“ v průměru 50 tisíc myšlenek, z čehož 90 % do mozku přichází přes vizuální cesty. Proto jsou také obrazovky tak významné (chytré telefony, inernet a sociální sítě jsou navrženy a jako komplex působí tak, způsobují dopaminovou závislost) . Muži za den pronesou až  2 000 vět, ženy až 10 000. Rozdíl není podle lékaře podstatný, protože pouze asi 500 z těchto vět má nějakou hodnotu. Myslíme a mluvíme mnohem víc, než je zapotřebí, což je prý dáno evolucí, světoznámý neurolog Mudr. Martin Jan Stránský

• pokud je mozek přetížený projevuje se to špatnou koncentrací, poruchami spánku, zhoršenou náladou. Stejně tak se může projevit i bolest například zad či hlavy

Mozek, několik zajímavostí:

• llidský mozek obsahuje na 100 miliard mozkových buněk, každá z nich uskuteční asi 10 000 spojení s ostatními buňkami, takzvaných synapsí, které se zesilují a zeslabují díky dlouhodobé potenciaci TLP, která je regulována speciálními receptory zvanými kainátové receptory (mají vliv na celou komunikaci v mozku a také mají přímý vliv na učení a paměť)
• mozek má tyto části: instinktivní (faktor přežití), emocionální (EQ), intelektuální (iQ), intuitivní (prekognice-faktor psí)  a inovační
• mozek má 5 smyslů a nemateriální podobu, intuice (která nám říká něco, co teprve nastane)
• psychosomatické šoky jako klíčový faktor vzniku nemocí (prof. Novotný, Praha Motol) - emoční šok z rozchodu se za cca 20 roků promítne v rakovině (byla zasažena emocionální dimenze mozku i kraniální struktury) - latentní stres, který vznikl při rozvodu se promítl v čase do latentního zápalu a to vedlo k onkologickým problémům (neurální imunologie)
• neurální a imunitní systém je propojen a funguje jako homeostáza
• základní triádu tvoří osa MTM (mozek, trávící trakt a mikrobiom), která zajišťuje odolnost organismu
• mozek má cca 100 miliard buněk (neuronů), propojených do složitých sítí, které se protínají v uzlech
• přestože mozek váží pouze 2 % celkové hmotnosti těla, potřebuje cca 20 % energie celého těla, nervy a mozek potřebují také odpočinek pro svoji správnou činnost a regeneraci
• mozek je podle vědců nastaven na odměnu, to motivuje jeho aktivitu
• mozek je propojen s mikrobiomem (kterému se říká 2 mozek a je 2 x větší než mozek)
• téměř veškerá kognitivní činnost těla (tzn. činnost ovlivněná vůlí) bývá soustředěna do mozkové kůry, šedé hmoty na povrchu koncového mozku
• za základní stavební kameny lidského nervového systému lze považovat neurony, které přenášejí a zpracovávají informace z vnějšího i vnitřního prostředí, při poškození (alzheimer, demence atd.) však ztrácí schopnost regenerace, která je omezena
• gliální buňky, jejichž úkolem je neurony izolovat a chránit, se dokážou regenerovat bez problémů, odborníci z Penn State se domnívají, že našli efektivní způsob jak přeměnit tzv. gliální buňky (konkrétně astrocyty) na neurony
• v hlubokém spánku elektrické vzruchy uvádějí do pohybu tkáňovou tekutinu, mozkomíšní mok, který pak proplachuje mozkovou tkáň, slábne aktivita mozkových buněk, neuronů, klesá i příliv krve do mozku a současně se dává do pohybu mozkomíšní mok (ve spánku mok v mozku pulzuje), který v pulzujících vlnách (během pár sekund) prochází jednotlivými částmi mozku. Při proudění mozkomíšního moku jsou z mozku odstraňovány škodlivé látky (důležitý je pravidelný spánek)
• Endokonabinoidní systém (ECS), řídí ty nejdůležitější procesy v těle - trávení, spánek, apetit, metabolismus, rozmnožování, bolest, přenos nervových vzruchů, imunitu, určité zánětlivé reakce a dokonce také kognitivní funkce a současně endokanabinoidní systém je přírodní způsob regulace homeostáze: schopnosti udržet vnitřní rovnováhu upravováním fyziologických procesů.
• mozek je potřeba pravidelně okysličovat mozek, prospívá mu fyzická námaha, takže pokud spojíte sport a čerstvý vzduch

Paměť je schopnost organismu přijímat, uchovávat a vybavovat si předchozí zkušenosti. Mozek je řídící orgán nervové soustavy. Řídí a kontroluje tělesné funkce jako je činnost srdce, trávicího traktu, schopnřst pohybu, řeči, ale i samotného myšlení či vnímání emocí. Lidská mysl nepřetržitě přijímá informace o okolním světě prostřednictvím pěti „bran“ našich smyslů: čichu, chuti, zraku, hmatu a sluchu. Mezi vjemy, které přijímáme smysly, může mysl vybrat některý, který je pro daný moment významný. Této volby je dosaženo tak, že se pozornost zaměří pouze na určité vstupy, zatímco se pomíjí jiná, nedůležitá data (vjemy). Paměť máme krátkodobou (probíhá zde naše přítomnost, všechny psychické procesy a hodnocení naší situace), dlouhodobou (předchozí zkušenosti, vědomosti a zážitky), obě spolu vzájemně spolupracují. Při ukládání je důležitá hlavně souhra dvou mozkových oblastí: starobylé části mozkové kůry zvané hipokampus a nedaleké amygdaly. Hipokampus je centrem paměti na události, nazývané episodická či deklarativní. Amygdala je sídlem radosti, utrpení a strachu.

• paměťová soustava v hipokampu je tedy v čase rytmizována do řetězce theta vln, nutných pro uložení, konsolidaci a vybavení paměťových stop.
• hliník - neurotoxický prvek (aspirin, potraviny s dlouhou dobou trvanlivosti, obarvené prášky a tablety - obsahují soli hliníku), cukry a zvýšená hladinu cukru působí negativně na mozek a mozkové funkce
• zpěv a jeho vibrace podporují mozek, štítnou žlázu, plíce, srdce, játra, ledviny až do palců u nohou
• žvýkání zlepšuje schopnost zapamatování
• mrkání může podpořit dlouhodobější uložení obrazu

Pro mozek a jeho výživu jsou důležité tyto látky:

pro zdraví mozku je důležitý pitný režim, pravidelný spánek, pravidelný pohyb, jídelníček

• zde uvedené informace na webu s výrobkem nesouvisí a mají pouze informativní charakter (chcete-li)
• střevní mikroflóra - mikrobiom (je 2 x větší než mozek - říká se mu tzv. druhý mozek) ovlivňuje náš mozek, hormonální systém i nervovou síť včetně depresí
• sacharidy- palivo pro mozek, vláknina - udržuje zdravou hladinu cukru v krvi, což pomáhá proti poruchám soustředění, esenciální mastné kyseliny DHA - nutné pro správné fungování, aminokyseliny, antioxidanty- chrání mozek před poškozením
• vitaminy (např. vitamíny skupiny B), C, D, E a minerály (např. železo, selen, vápník, měď, zinek)
• enzymy
• voda
• chlorofyl
• ryby (tuňák, kapr, makrela, losos atd.) jsou důležitou výživou pro mozek podle Evy Moučkové
• brainfood
• omega 3 mastné kyseliny podporují Mozek a působí pro degenerativním chorobám (Alzheimerova choroba, demence) a také ADHD
• vitamin D3, snižuje riziko vzniku Alzheimerovy choroby, podporuje kognitivní funkce, působí proti vzniku neurodegenerativních chorob, podporuje zdraví mozku

Potraviny a bylinky podporující mozek a mozkové funkce:

• ořechy, semínka (obsahují prospěšné tuky, vlákninu i bílkovinu), obiloviny, houby, zelené potraviny, aromatické bylinky, koření, jedlé oleje, bobulovité ovoce, zelenina..
• rozmarýn lékařský, zvyšuje koncentraci, paměť a celkově posiluje nervovou soustavu (rozmarýnový esenciální olej - aromalampa), vonné silice zvyšují kapacitu buněk až o 60 %, obsažená kyselina karnosolová zastavuje poškozování buněk i DNA, obsažený cineol také zlepšuje paměťové schopnosti
• rakytnik řešetlákový, půsöbí proti depresím, stresu a podporuje nervový systém a vyživuje mozek (brainfood)
• pupečník asijský (gotu kola), podporuje mozek (paměť, koncentrace, pozornost a schopnost učení), vyrovnává psychiku a pomáhá 
• pampeliška lékařská, brainfood - podporuje mozkové funkce, působí preventivně proti vzniku Alzheimerovy choroby a jiným neurotickým onemocněním díky vitamínu K
• černucha setá, podporuje mozek a nervovou soustavu (brainfood)
• černý jeřáb, podporuje mozek, mozkové funkce, nervový systém a CNS (centrální mozkový systém)
• eleuterokok ostnitý, podporuje psychiku a kognitivní funkce, působí proti stresu a depresím, zlepšuje mozkové funkce (paměť, koncentrace, pozornost) a nervový systém
• máta peprná, příznivě působí na nervovou soustavu (zdroj tryptofanu, omega 3, vitamínu B1, B9, chlorofylu)
• černý rybíz, podporuje mozek a kognitivní funkce (paměť, koncentrace atd.)
• mumio, zlepšuje mozkovou cirkulaci, mozkové buňky jsou intenzivně obohaceny kyslíkem
• losos, pstruh, tuňák, kapr (pokud se ponoří na chvíli do octové vody - ředěný ocet, tak zmizí zápach ryb)
• angrešt, podporuje imunitní systém a činnost mozku a nervů (vitamin C), zbavuje mozek těžkých kovů
• maliny a ostružiny prakticky zastavují kyslíkové stárnutí mozku savců
• rybí tuk, zdroj omega 3, snižujestres, derese, zlepšuje paměť, působí proti předčasnému stárnutí
• rozchodnice růžová, prospívá dlouhověkosti, působí příznivě na mozkové funkce, paměť, soustředění, pozornost, kognitivní funkce, zvyšuje hladinu serotoninu (Brainfood)
• kanabinoidy, konopí seté
• více brainfoods

Neurodegenerativní onemocnění

• fyzické cvičení a cvičení mozku jsou schopné zastavit neuridegenerativní procesy (dostatek kyslíku a neurotransmiterů způsobí, že se synapse v mozku uchovávají, fungují, nepoškozují se)
• neuroplasticita nervových synapsí - přesměrovávání nervových tras a nahrazení poškozených (i po úrazech mozku, při odstranění části mozku, neprojeví se to na kognitivních a myslících funkcích člověka, pokud cvičí a trénuje mozek - Biofeedback, Neurofeedback)  - celek zůstává a mění se vnitřní struktura, tvoří se nové cesty a vazby
• stres a tlak společnost (nárůst hněvu a agresivity ve všech společenských strukturách, neodpovědnost, zoufalství, emocionální otupělost, převaha vítězství zla nad dobrem) vytváří tak na naurální systém a to je základem pro vznik neurogenerativní onemocnění (tj. destrukce jedince i společnosti)

Jak podpořit paměť?

• pravidelná fyzická činnost a pohyb zejména ve vyšším věku
• pravidelný kvalitní spánek
• pravidelné čtení knížek, společenské hry, křížovky a hádanky
• studium univerzity třetího věku

Neurodegenerativní onemocnění mozku (dochází k poškození mozku a zhoršení kognitivních funkcí)

• stařecká demence
• Alzheimerova choroba, projevuje se už i u třicátníků

Nádory mozku a jejich příznaky

• zhoršené vidění, každodenní bolesti hlavy, které nereagují na léčbu běžnými léky nebo poruchy řeči, ztráta sluchu v jednom uchu, ztráta rovnováhy či neschopnost porozumět mluvenému slovu

Člověka a jeho typy inteligence

• jazyková inteligence, schopnost číst s porozuměním, vést propracovaný mluvený i psaný projev, vhodně využívat širokou slovní zásobu.
• logicko matematická inteligence (IQ), řešení matematických a logických problémů a zpracovávání několika takových úkolů najednou a schopností abstraktního myšlení
• prostorová inteligence, prostorová představivost. Umožňuje představy ve 3D, prostorové plánování, dobrý odhad vzdálenosti a velikosti, ale také zdatnost ve čtení map a estetické cítění. 
• hudební a zvuková inteligence, „hudební sluch“ – dotyčný umí hrát na hudební nástroje, skládat, tvořit a zapisovat hudbu, zpívat
• tělesná a pohybová inteligence, klíčová je pohybová koordinace, vyskytuje se  sportovců, tanečníků, herců, hodinářů nebo chirurgů, u kterých je schopnost jemné motoriky klíčová
• interpersonální inteligence, schopnost vžít se do ostatních, chápat jejich motivace, pocity, záměry, může vést také ke schopnosti přesvědčovat ostatní a získávat je na svoji stranu.
• intrapersonální inteligence, umíme pochopit své emoce, záměry a myšlenky, posuzovat je a vyrovnávat se s nimi
• přírodovědecká inteligence, rozpoznávání různých druhů fauny a flóry, chápat přírodu, přírodní zákonitosti, životní prostředí

Mozek

(encephalon) je řídící orgán nervové soustavy. Lidský mozek má cca 100 miliadr nervových buněk (neuronů) které vzájemně propojují tzv. synapse. Každá buňka tvoří až 20 000 spojení. Tato hustá síť spojení není stálá -s vývojem života se neustále mění - některá spojení se zesilují (např. učením), jiná zanikají.Odborníci to nazývají "mozkovou plasticitou". Nervová vlákna dospělého člověka měří celkem 150 000km. . Mozek řídí a kontroluje tělesné funkce, jako je činnost srdce, trávení, pohyb, řeč, ale i samotné myšlení, paměť či vnímání emocí. Lidský mozek je uložen v lebeční dutině, ohraničen a chráněn kostmi neurokrania (mozkovny). Společně s míchou tvoří centrální nervovou soustavu, je nadřazeným nervovým centrem. Mozek je chráněn soustavou plen, v lebeční dutině „plave“ v mozkomíšním moku, který je rozváděn soustavou mozkových komor. Centrální nervová soustava CNS, se skládá z mozku ( přední, střední a zadní) a míchy.

Laicky se dá mozek připodobnit k nasáklé školní houbě, která však řídí vše, co děláme. Tajemnou mozkovou hmotu totiž tvoří 78% vody. Zbytek představují tuky ( 10-12%), bílkoviny (8%), sacharidy (1%) a anorganické soli (1%). Biochemici i jiní experti se diví, jak takováto prapodivná směs může fungovat!

Mozek pracuje asi na 5-10% své kapacity! V tomto nejsložitějším orgánu sídlí naše vědomí, myšlení, paměť i emoce. Sem se z celého těla sbíhají veškeré informace.Mozek je jako počítač, který je vyhodnotí a vhodně na ně reaguje.

• Adaptogeny -posilují paměť a koncentraci
• Brainfood - superpotraviny pro výživu mozku

Části mozku

Zadní mozek

Zadní mozek je – s výjimkou evolučně mladšího mozečku – nejstarší částí mozku. Prodloužená mícha a Varolův most jsou součástí mozkového kmene, zodpovídají za udržení základních životních funkcí. Dále se dělí na:

• Míšní mozek

  • Prodloužená mícha zajišťuje řízení činnosti srdce, cév, dýchacích pohybů, polykání, sání. V ní je IV. komora mozková a vystupuje z ní 7 párů hlavových nervů.

• Vlastní zadní mozek (metencephalon)

  • Mozeček zajišťuje udržování rovnováhy a řízení přesnosti pohybů. Má dvě hemisféry propojené červem mozečkovým, obsahuje Purkyňovy buňky.

  • Varolův most  kontroluje žlázy vylučující sliny a slzy, ovlivňuje také některé fáze spánku. Spojuje mozeček a koncový mozek. Vystupuje z něj V. hlavový nerv - nerv trojklaný.

Střední mozek

Střední mozek (mesencephalon) zajišťuje souhru očí a pohyb hlavy za zvukem. Procházejí jím zprávy ze zrakového a sluchového ústrojí. Je součástí mozkového kmene. Končí zde část zrakového a sluchového nervu, začínají zde okohybné nervy.

Přední mozek

Přední mozek se člení na pravou a levou mozkovou hemisféru, které tvoří největší část předního mozku. Na povrchu hemisfér je šedá hmota a mozková kůra, uvnitř hemisfér je bílá hmota. Bílá hmota obsahuje podkorová nervová vlákna, která spolu tvoří komunikační síť mozku, ta spojují mozkovou kůru a korové oblasti s míchou. Šedá hmota je látka obsahující těla nervových buněk, tvoří mozkovou a buněčnou kůru i podkorová jádra.

• Mezimozek  uložen blízko třetí mozkové komory se dělí na thalamus, hypothalamus, epithalamus a subthalamus. Je evolučně mladší část předního mozku, jeho součástí je thalamický mozek, kde se přepínají veškeré podněty z periferie. Thalamus je považován za centrum zodpovědné za emoce, pocit hladu, agrese, strachu. V jádrech thalamu začínají eferentní dráhy a končí aferentní dráhy. V horní části – epithalamu – se nachází žláza s vnitřní sekrecí - šišinka (epifýza), která prostřednictvím hormonu melatoninu ovlivňuje naše biorytmy. V dolní části se nachází podvěsek mozkový - hypofýza, žláza, která podléhá pouze podnětům z nervového systému a sama prostřednictvím svých hormonů ovlivňuje další žlázy s vnitřní sekrecí. Je to tedy místo, kde dochází k propojení nervového a hormonálního řízení.

• Koncový mozek  - je nejmladší a největší část mozku. Je rozdělen na dvě hemisféry. Na povrchu je kryt pláštěm (pallium), který je krytý kůrou (kortex), tvořenou šedou kůrou mozkovou, což jsou těla neuronů. Povrch mozku je zpravidla rozbrázděn závity, i když existují i savci se zcela hladkými hemisférami (krysa). Vnitřek je vyplněn bílou hmotou (vlákna neuronů) a okrsky šedé hmoty, které tvoří podkorová centra, tzv. bazální ganglia.

Nejstarší část koncového mozku tvoří čichový mozek, rhinencephalon. Struktura mozkové kůry čichových laloků je jednodušší. Součástí rhinencephalonu je ale i limbický systém mozku, centrum emocí. Koncový mozek zpracovává vnější podněty - čichové, chuťové, zrakové, sluchové. Řídí úmyslné pohyby a řeč, provádí myšlenkové činnosti, iniciuje podmíněné reflexy.

Mozkové hemisféry

U lidí došlo v oblasti koncového mozku k velkému rozvoji, lidské hemisféry se tím odlišují od hemisfér jiných obratlovců. Hemisféry se dělí na pravou a na levou, odděluje je rýha (zvaná fissura longitudinalis cerebri). Dále se ještě rozdělují do čtyř laloků, které jsou pojmenovány podle lebečních kostí, které je překrývají.

• Frontální (čelní) lalok

• Parietální (temenní) lalok

• Temporální (spánkový) lalok

• Occipitální (týlní) lalok

Mozkové komory

Mozkové komory vytvářejí látku zvanou mozkomíšní mok (sekrece mozkomíšního moku), což je ochranná vrstva, která mozek i míchu chrání před poraněním a infekcí. Komory se nacházejí v mozku a mozkovém kmeni, jsou celkem čtyři. Tři komory jsou uloženy v předním mozku, uvnitř každé hemisféry je jedna postranní komora, která je největší. Postranní komory se člení na tělo a tři rohy, přední roh, zadní roh a dolní roh. Mezi pravým thalamem a hypothalamem je třetí komora, která se směrem dozadu zužuje. V zadním mozku, pod mozečkem je čtvrtá komora, spojená s třetí komorou úzkým kanálkem. Mozkomíšní mok je produkován v cévní pleteni (plexus choroideus), plní ochranou funkci a nejspíš také zabraňuje infekci a jsou jím odplavovány zplodiny do žilního systému. Mozkomíšní mok má být čirá a bezbarvá tekutina; jeho zbarvení je příznakem nemoci.

Thalamus a hypothalamus

Thalamus přijímá senzorické signály kromě čichových. Je součástí mezimozku, nachází se v hloubi hemisféry a je tvořen párovými útvary šedé hmoty. Pravý a levý thalamus je spojen můstkem šedé hmoty. Thalamus se skládá ze souborů nervových buněk, které dostávají signály ze svých zdrojů, pak je díky svému spojení převedou do určité části mozkové kůry. Tak je například signál ze zrakového ústrojí (oka) thalamem převeden do příslušné korové oblasti. Thalamus se také zúčastňuje kontroly mimovolních funkcí včetně udržování vědomí. Hypothalamus je základem pro regulaci tělesných funkcí a je uložen v hloubi mozku. Leží těsně za zkřížením zrakových nervů. I hypothalamus je složen z mnoha jader. Na jeho spodní ploše jsou útvary:

• Corpora mammillaria – dvě vyvýšeniny, které jsou součástí limbického systému.

• Stopka hypofýzy  – dutá struktura, která hypothalamus spojuje se zadní částí hypofýzy.

• Tuber cinereum – vyvýšenina, která obklopuje bázi infundibula. Má šedomodrou barvu.

Reguluje další funkce:

• Hypofýza

• Autonomní nervový systém spojením s autonomními oblastmi v mozkovém kmeni ovlivňuje srdeční činnost a krevní tlak, kontrakce močového měchýře a střeva, tvorbu slin a potu.

• Přijímání potravy a tekutin

• Tělesná teplota – kontroluje teplotu krve.

• Kontrola emočního chování – podílí se na kontrole agrese, strachu a sexuálního chování.

• Kontrola spánkových cyklů – má vliv na denní kontrolu spánku a bdění.

• Paměť

Mozeček

Mozeček je uložen v zadní části mozku. Udržuje rovnováhu, vzpřímený postoj a koordinuje pohyby. Jeho činnost je zcela podvědomá, tedy nevíme o ní.

Cévní zásobování mozku

Mozek je artériemi zásoben okysličenou krví. Mozková tkáň potřebuje velké množství krve, asi 15-20% právě cirkulující. Deset sekund po přerušení přívodu krve do mozku dochází k jeho nevratnému poškození. Mozek zásobují dva páry tepen. Arteria vertebralis zásobuje mozkový kmen a mozeček. Mozkové žíly odvádějí krev do systému splavů (sinusů), odkud směřuje do srdce.

Nemoci mozku

• Infekční onemocnění – Zánět mozkových blan a mozku

• Degenerativní onemocnění mozku – Alzheimerova choroba ( neurodegenerativní onemocnění mozku, při kterém dochází postupně k demenci ) a Parkinsonova choroba porucha pohybu způsobená změnami v distribuci důležitého mediátoru Dopaminu

• Degenerativní onemocnění nervů – roztroušená skleróza (autoimunní postižení nervových obalů - (porucha koordinace pohybů, řeči), Amyotrofická laterální skleróza degenerace nervových kořenů s nejasnou příčinou (postupně se rozvíjející porucha koordinace pohybů až smrt na obrnu dýchacích svalů)

• Mozková mrtvice – poškození mozkové tkáně krvácením nebo nedokrvením; mezi její následky patří zejména trvalé poruchy pohyblivosti

• Migréna – porucha cévního zásobení způsobující intenzivní bolesti

• Epilepsie – porucha vzniku vzruchu v mozkové kůře vedoucí k specifickým záchvatům provázeným křečemi nebo ztrátou vědomí