ADHD

ADHD (Attention-Deficit Hyperactivity Disorderporucha pozornosti spojená s hyperaktivitou) je neurovývojová porucha (mají změny ve všech oblastech mozku, např. kortex, amygdala, mozeček), která se projevuje se již v raném dětství s výrazným genetickým podkladem. ADHD lze diagnostikovat u dětí ve stáří cca 4 roků a výše (je to velmi individuální), častěji se vyskytuje u chlapečku ( 2-9 x více než u holčiček).

ADHD a několik stručných informací

• studie ukazují, že když dáme rodiči antidepresiva, tak dítě se zlepší, říká Radek Ptáček, profesor lékařské psychologie, klinický psycholog, soudní znalec
• v Česku podle statistik žije cca 20 000 dětí s diagnózou ADHD
• ADHD postihuje 3–10 % dětí, v dospělosti pak přetrvává okolo 40–50 % případů a vyskytuje se u 4–5 % dospělých
• ADHD bývá „nastartovává“ v první řadě životní situace matky v době těhotenství (negativně působí stres, vnější psychický tlak)
• poruchy pozornosti v dospělém věku mohou přecházet do poruch nálad, nebo až do afektivní bipolární poruchy
• ADHD v kombinaci s poruchami nálad zvyšují riziko sebevraždy až o 200%
• dítě s ADHD také bývá dosti impulzivní a výbušné, rychle a neočekávaně či neadekvátně reaguje, špatně rozumí vlastním pocitům, často má také nižší sebehodnocení
• objevitel syndromu ADHD – hyperaktivity malých chlapců – jménem Leon Eisenberg na své smrtelné posteli (2009) přiznal, že neobjevil lék na tento syndrom, ale vymyslel příslušný obraz choroby pro lék Ritalin, který už existoval, ADHD byl hrozný omyl a nazval ji „ukázkovým příkladem fiktivní nemoci“ Nic takového neexistuje a jedná se pouze o skvělý nástroj farmaceutického průmysul jak utlumovat naše děti! (z filmového dokumentu CCHR o temných stránkách psychiatrie, 9.11.2017 TV Prima)
• digitální stres (nadužívání digitálních medií mohou být spojené s příznaky poruch ADHD u teenagerů), kyberšikana, „fear of missing out“, strach, že o něco přijdu (strach z nudy)
• seznam pracovišť EEG biofeedback

EEG neurofeedback, základní terapeutický nástroj, při nespavosti, depresích, poruchách pozornosti ADHD a ADD

Psychologicko-poradenský institut Re:Life, psycholožka Mgr. Zuzana Pavelcová, problematika nadměrného a nezodpovědného používání digitálních technologií (digitální stres)

Potraviny a bylinky prospěšné při ADHD:

• rozmarýn lékařský, zvyšuje koncentraci, paměť a celkově posiluje nervovou soustavu (rozmarýnový esenciální olej - aromalampa), vonné silice zvyšují kapacitu buněk až o 60%, obsažená kyselina karnosolová zastavuje poškozování buněk i DNA, obsažený cineol také zlepšuje paměťové schopnosti
• omega 3 mastné kyseliny DHA, např. rybí olej, ořechy, semínka, bylinky
• černucha setá, olej ze semen, semena
• adaptogeny, přírodní superpotraviny, které podporují mozkovou činnost
• šrucha zelná, eliminovat vývojové poruchy, nebo potlačit rozvoj ADHD (zdroj proteinů, omega 3 atd.)

LMD nebo  ADHD?

Naše pedagogická i rodičovská veřejnost je poměrně dobře obeznámena s pojmy specifické vývojové poruchy učení (SPU) a lehké mozkové dysfunkce (LMD).

V poslední době se však v literatuře stále častěji setkáváme s terminologií jinou, která původní vžité pojmy postupně nahrazuje. Nově zaváděné termíny přesněji vystihují stav dítěte, které má při učení určité problémy i přesto, že se ve svém názvu opírají pouze o jediný, i když podstatný symptom celkového stavu dítěte. Jedná se o syndromy označené zkratkami

• ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorders – hyperaktivita s poruchou pozornosti spojenou s hyperaktivitou, nesoustředěností, nervozitou a neklidem)
• ADD (Attention Deficif Disorders – porucha pozornosti).

Základní charakteristiky ADHD u dětí

Děti, které trpí hyperkinetickým syndromem s poruchou pozornosti jsou nepozorné, aktivní a impulzivní v míře, která není přiměřená jejich mentálnímu věku a pohlaví. Jednotlivé symptomy vystupují do popředí v situacích, které kladou požadavky na udržení pozornosti a sebekontrolu.

Deficit pozornosti

Děti mají největší a nejčastější obtíže s udržením pozornosti či volného úsilí při plnění zadaných úloh a s jejich dokončením v určitém časovém limitu. Například při školní i domácí přípravě bez přímého kontaktu s dospělým nebo při opakované, nepříliš zajímavé činnosti. Je dostatečně známé, že tyto děti potřebují pracovat v krátkých časových úsecích. Také nedostatek bezprostřední pozitivní zpětné vazby výrazně snižuje vytrvalost či úsilí dítěte.

Impulsivnost

Podobně jako pozornost je impulsivita mnohodimensionální pojem. Rychlé, neadekvátní reakce, které často předbíhají instrukci, vyvolávají chyby či omyly z nepozornosti. Časté bývá zapojování do rizikových, zdraví ohrožujících aktivit.

Hyperaktivita

Nadměrná nebo vývojově nepřiměřená aktivita motorická či hlasová tvoří třetí základní charakteristiku ADHD. Typické jsou neúčelné, nadbytečné pohyby, ve škole tyto děti často opouštějí své místo, hrají si s předměty, které nemají vztah k učivu, často skáčí do řeči, jejich řečový projev je nadměrný. Vydávají atypické zvuky, které doprovázejí jejich činnost, popřípadě vlastní aktivity bohatě komentují.

Koexistence s dalšími poruchami – emočními či s poruchami chování, je všeobecně známá. Uvádí se, že 44 % dětí s ADHD trpí další psychickou poruchou a 32 % až dvěma poruchami. O dětech s ADHD se udává, že mají více symptomů úzkosti nebo deprese. Dále se u nich projevuje výraznější stupeň vzdorovitého a opozičního chování, agresivity.

Z výše uvedeného vyplývá, že přes 50 % dětí s ADHD má výrazné obtíže v sociální oblasti jak ve skupině vrstevníků, tak ve vztahu s autoritami.Také jejich sebehodnocení je výrazně nižší než u zdravých dětí. 52 % dětí s ADHD trpí zhoršenou motorickou koordinací. Zhruba 25 % dětí s ADHD trpí specifickou vývojovou poruchou učení.

Je nutné si uvědomit, že uvedené symptomy se nevyskytují v plném výčtu u všech dětí s poruchou pozornosti. Aby se porucha pozornosti mohla kvalifikovat jako ADHD / ADD musí být patrný výrazný rozpor mezi intelektuálními možnostmi dítěte a jeho školní výkonností.

Je obtížné stanovit výskyt dané poruchy v populaci. Odborná literatura uvádí, že s příznaky poruchy, označované jako ADHD (resp. LMD) se můžeme setkat zhruba u 20 % chlapecké a u 8 % dívčí populace (před pubertou).

Stanovení diagnózy ADHD / ADD je vždy v kompetenci odborného lékaře – psychiatra, neurologa nebo psychologa.

Předpokládá se, že ADD je dědičnou poruchou, jejíž první příznaky se začínají objevovat již v batolecím věku, masivně se však již mohou projevovat v předškolním věku a v prvních letech školní docházky.

Optimální je včasná diagnostika poruchy, nejlépe již v předškolním věku. Nápadná živost spolu s pohybovou neobratností, s opožděným nástupem řeči, s poruchami spánku či denního režimu signalizují, že může jít o dítě s ADD. Další specializovaná vyšetření by měla stanovit, zda se jedná o lehkou, střední či těžkou formu ADD a do jaké míry je situace dítěte komplikována hyperaktivitou.

Terapie a léčba

Úspěšná terapie vyžaduje kombinaci mnoha metod aplikovaných přinejmenším po celý vývoj dítěte a dospívajícího.

Nejefektivnějším se při léčbě hyperaktivní poruchy jeví multifaktoriální způsob léčby, tzn. psychoterapie, výchovné působení, EEG biofeedback a v obtížnějších případech i psychofarmakologická léčba. Psychoterapie by měla poskytnout podporu postiženému dítěti a jeho okolí, jejíž podstatou je přijetí dítěte, které zahrnuje akceptaci jeho obtíží, vstřícný přístup rodičů, pedagogů, přátel.

Léčba ve většině případů bývá dlouhodobá, průběžná terapie je však velmi vhodná, protože brání vzniku sekundárních poruch chování a podílí se na příznivějším sociálním přijetí a přizpůsobení dítěte v rodině i ve skupině vrstevníků.

Naprosto nezbytná je spolupráce dítěte, rodiny, lékaře-terapeuta se školou. Učitel by měl sledovat pozici dítěte ve skupině a spolupodílet se na jeho příznivější sociální situaci, zamýšlet se nad formami práce v průběhu vyučovacího procesu, nad atraktivností výuky.

DHD-porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou, Hyperaktivní dítě

 článek o ADHD syndromu

ADHD-/Attention Deficit Hyperactivity Disorder/ je vývojová porucha, která se u dětí projevuje neschopností udržet pozornost, zvýšenou aktivitou, impulzivitou nebo opozičním chováním.

Příčina není zcela objasněna, může se jednat o drobné poškození mozku v těhotenství nebo v době kolem porodu nejrůznějšími vlivy.

Určitou roli může hrát i genetická dispozice.V jiných případech mozek nemusí být poškozen, ale příčinou potíží může být nedostatečná spolupráce jednotlivých oblastí v mozku nebo mozkových hemisfér.

Jedna ze starších teorií uvádí, že jedinci se symptomy ADHD by mohli být potomky pravěkých lovců, pro které na rozdíl od sběračů mohla být hyperaktivita a impulzivita vlastnostmi výhodnými pro přežití. V našem světě ovšem tato zděděná genetická výbava přináší spíše problémy.

Jak s projevuje dítě s ADHD?

Tato porucha se může projevit už u velmi malých dětí. V kojeneckém věku tyto děti velmi málo spí , často pláčí, jsou dráždivé. U batolat je typické velké množství úrazů.

S nástupem do školy obvykle problémy vyvrcholí:

• Dítě nevydrží klidně sedět na místě, je –li přinuceno k sezení, vrtí se, vyskakuje, mává rukama, vykřikuje.
• často běhá v situaci, kdy je to nevhodné
• není schopno si klidně hrát nebo provádět klidnou činnost
• často vyhrkne odpověď na otázku,ještě než byla dokončena
• nechá se snadno strhnout podnětem z okolí, jeho pozornost je snadno odklonitelná vnějšími vlivy
• často dělá chyby z nepozornosti, má potíže koncentraci na školní práci nebo hru, nevydrží se koncentrovat ani na činnost, která je pro ně zábavná
• působí jako“duchem nepřítomné“ jako by nevnímalo co se mu říká
• má nepořádek ve svých věcech, dělá mu problémy dokončit započatou práci, neumí si svou práci zorganizovat
• často zapomíná úkoly, instrukce, ztrácí věci.

Pro dítě s těmito problémy se může stát školní docházka utrpením, protože požadavky kladené na něj týkající se přiměřeného chování ve výuce jsou pro ně často nesplnitelné, i když se většinou jedná o děti s dobrým nebo nadprůměrným intelektem-ADHD inteligenci žádným způsobem neovlivňuje.

V neposlední řadě se často jedná jedná o velkou zátěž i pro rodiče, kteří mimo to, že jsou vyčerpáni domácí péčí o své náročné dítě, musí neustále řešit stížnosti ze strany školy nebo poznámky v deníčku.

Malou podskupinou v oblasti této poruchy je ADD-porucha pozornosti bez hyperaktivity.

U těchto dětí je aktivita spíš snížená, jejich problémy spočívají v obtížném zaměření  pozornosti na určitou činnost, denním snění, uzavření do sebe, obtížném navazování sociálních kontaktů.

V této skupině se také častěji vyskytují poruchy učení jako dyslexie.

Diagnostiku ADHD provádí pedagogicko-psychologická poradna, speciálně-pedagogické centrum, dětský psycholog nebo neurolog.

Možnosti terapie

1.Farmakoterapie

Pro podporu mozkové činnosti se používají nootropika-látky zlepšující výživu mozku,např.Piracetam , Gingko Biloba, Lecitin, vitamin B6-pyridoxin, které jsou vesměs volně prodejné.

Na odborných pracovištích se předepisují psychostimulancia nebo určité druhy antidepresiv.

2.Poradenské nápravné postupy

Spočívají například v úpravě denního režimu, úpravě školního a domácího prostředí žáka, pozitivním posilování žádoucího chování. Provádí se:

• Cvičení pozornosti speciálními postupy
• Nácvik správných vzorců chování
• Autogenní trénink
• Nácvik sebekontroly a sebehodnocení
• Individuální psychoterapie

3. Biologická zpětná vazba-Biofeedback

Nevylučuje předešlé postupy , naopak kombinací farmakologie, psychologicko-poradenských metod a Bfb tréninku je možné dosáhnout dobrých výsledků.

Problematika ADHD je v oblasti Bfb nejvíce prozkoumaná a patří k nejčastějším indikacím Biofeedback tréninku.

Efektivita v této oblasti byla prokázána odbornými studiemi u nás i v zahraničí. / U nás např. prof. Fáber /

Počáteční pokrok u těchto potíží se projevuje po 10-20 sezeních.Nejdříve dochází k úpravě motorických projevů. Dítě, jehož hyperkinetické projevy mu neumožňují ani setrvat v klidu na lehátku, natož se koncentrovat na výkon, který je po něm požadován, ke konci série prvních 10 sezení zpravidla je schopno v klidu a koncentrovaně absolvovat nejméně půlhodinový nepřetržitý trénink.

Čím mladší dítě, tím větší počet sezení je třeba pro dosažení počátečního efektu zklidnění. V dalších sezeních dochází ke zlepšování pozornosti a celkového výkonu.

Pro rozvinutí plného účinku je zpravidla třeba aspoň 40 sezení.

U ADD-poruchy, kde není přítomná hyperaktivita, je časový rozsah tréninku podobný v úvodních 10 sezeních se zaměřujeme spíše na zvýšení připravenosti k výkonu.

ADHD a ADD u dospělých a dospívajících

V pubertě se ADHD projevuje podobným způsobem jako v dětství, příznaky se mohou vystupňovat.

Může se objevit agresivita, vzdorovitost, náladovost, problémy s učením

V dospělosti se symptomatika trochu mění. U části dospělých/asi jedna třetina/ v průběhu dozrávání nervové soustavy dojde k vymizení potíží.

U jiné skupiny mohou příznaky ADHD přetrvávat v pozměněné podobě i v dospělosti. Většinou ubývá hyperaktivity, ale může přetrvávat impulzivita, výbušnost, změny nálad, jedinci s ADHD v anamnéze se pro své impulzivní chování dostávají častěji do konfliktů se svým okolím, častěji mění zaměstnání nebo partnery.

EEG biofeedback zde může pomoci tréningem sebeovládání, zklidněním, „vyladěním „ mozkové činnosti.

Adaptogeny,  podporují koncentraci a mozkovou činnost ( kustovnice čínská, ženšen, hlíva ústřičná, rakytnik atd.)