Pcháč zelinný

Pcháč zelinný (Cirsium oleraceum, Pichliač zelinový) je statná, vytrvalá bylinka, které je vlhkomilná a dorůstá výšky až 170 cm. Pcháč zelinný je zdrojem alkaloidů, tříslovin, silic, chlorofylu, pryskyřice, flavonoidů. Minulosti se pcháč pěstoval jako odolné zelenina.

Pcháč zelinný, použítí a jeho neschválené účinky:

• při dně a revmatismu
• lokálně při křečích a bolestech zubů
• v dobách nouze a neúrody se používal jako zelenina (mrazuvzdorná)
• krmivo pro dobytek

Použití : v minulosti se mladé listy používaly jako jedlá zelenina do salátů, polévek, jako špenát

Kontraindikace:

Skladování: suché, temné místo, do teploty 25°C

Stanoviště: vlhká humózní stanoviště, záplavové louky s kyselou půdou

• údolí Bílého potoka
• Žítková

Sběr: listy, lodyha, kořeny

Plod: podlouhlá nažka a chmýrem

Barva květních úborů: světle žlutá, bílá, kvete červenec až září, květ je ukrytý v toulcovitém listenu

Lodyha: žlutozelená, přímá, dutá porostlá jemnými chlupy a mělce rýhovaná

Listy: jemně osténkaté světle zelené hluboce laločnaté nebo vejčitě, na rubové straně se žilnatinou, tvarově jsou velmi proměnlivé s jemně porostlými chlupy

Rozmnožování: odenky, nažkami

Čeleď: hvězdnicovité (Asteraceae)

Záměna: jiné druhy pcháče (obecný, šedý, bahenní)

Lidové názvy: bodlák, štěrbák, ježek, řbuchan

Magie bylinky:

Permakultura: bylinka signalizuje kyselé zamokřené půdy

Signatura: na rozdíl od jiných druhů téhož rodu, jsou listy porostlé jen měkkými chlupy

 

HERBÁŘ, ROSTLIN A BYLINEK

• ochotně se kříží s ostatními druhy pcháčů
• úbory má nahloučené na konci lodyhy a větví a to ho na první pohled odlišuje od ostatních našich pcháčů