Vratič obecný (Tanacetum vulgare) je léčivá bylinka dorůstající výšky až 150cm, je zdrojem žlutavé jedovaté silice (beta-thujonu), terpeny, hořčíny, fenoly (borneol, thymol, pinen), organické kyseliny (například kyselinu jablečnou, vinnou a máselnou), pryskyřici, hořčiny, tuk, vosk, gumu, flavonové glykosidy, třísloviny a v kořenu (inulin).

Vratič obecný a jeho účinky:

• zde uvedené informace s výrobkem nesouvisí a mají pouze informativní charakter (chcete-li)
• přírodní insekticid - odpuzuje parazity a hmyz (šatní moly, muchy a komáry)
• proti střevním parazitům a cizopasníkům (škrkavky, roupi), tedy k odčervení se používal v 19. století
• prášek z květů se používá proti různým druhům parazitů (vši, štěnice, blechy, roupi, škrkavky atd.)
• silné antibiotické, protihlístové a antirevmatické účinky (vnější užití)
• na nehojící špatně se hojící rány (ruce a nohy), mast
• na masáže revmatismem postižených svalů nebo kloubů (mast)
• v lidovém léčitelství se také tinktura z vratiče používala zevně jako mazání na revmatické potíže
• vratič byl používán jako pohřební květina, vkládaná do rakví s nebožtíky - ochrana před hmyzem a také při balzamování
• vratič používá k výrobě tradičního jesenického bylinného likéru Praděd
• květenství se používalo k barvení vlny
• vhodný je také do kytic, protože bylinka neztrácí svou barvu ani po usušení
• mast z vratiče obecného se používala při revmatismu

Použití: zevní použití ve formě mastí, odvar a koupelí

Skladování: suché, temné místo, do teploty 25°C

Kontraindikace: použití konzultujte s lékařem, vtratič se nesmí používat vratič vnitřně!

Čeleď: hvězdnicovité (Asteraceae)

Vůně: silně kafrovité aromatická

Sběr: kvetoucí nať (červen – září), listy (duben – červen)

Sušení: rychle ve stínu do teploty 35°C na větraných místech

Barva květů: žluté (okolíkatá lata), kvete od červenec do září

Listy: střídavě peřenodílné, s pilovitým okrajem

Plod: nažka bez chmýru

Otrava: při otravě (díky obsahu thujonu) podává se živočišné uhlí, dochází k silnému dráždění sliznice trávic soustavy, zvracení, průjmu, již zmiňovanému překrvení malé pánve, zúžení zorniček, zpomalení tepu i dýchání, zduření rtů, poškození ledvin, jater, centrální nervové soustavy, a v nejzazším případě k smrti v důsledku útlumu dechového centra.

Výskyt, stanoviště: na pasekách, mezích, úhorech, kompostech, suchých loukách, březích toků, v příkopech, křovinách, lesních lemech a světlinách

• Vojtěchov, rybník (2018)
• Vratislávka, Libochůvka (2018)
• Samotín (2018)
• Radomilov (2018)
• Štedráková Lhota (2018)

Lidové názvy: knoflíky, cicvár, vratička, vratečník, návratník, brátnička, davič, hambous, hambousek, hlístečná zelina, koření křečové, králík vratič, návratek, nesmrtelka, prajníček, přejníček, rápička, vrátečka, vrátyč, vratyček, zasevratec, zvrátečka, žlutý návratníček

Permakultura: vysazuje se s brambory, chrání před mandelinkou bramborovou a je přírodní ochrana před škůdci (postřik z odvaru do kterého se přidá trochu rostlinného oleje)

• pěstovaný na zahradě dokonce odpuzuje mšice

Signatura: z kořene po naříznutí vytéká mléčná šťáva

• husté porosty vratiče vytlačují další druhy

Jak připravit mast z vratiče obecného?

nastříháme čerstvou nať nebo listy, přidáme olej (vepřové sádlo nebo kokosový olej) a rozehřejeme, následně necháme cca 48 hodin odstát (necháme směs ztuhnout) a po té opět rozehřejeme a přecedíme přes plátno do uzavíratelné sklenice, skladujeme v suchu a temnu

Zdroj wikipedia.org

HERBÁŘ, ROSTLIN A BYLINEK