Dřín obecný

Dřín obecný (Cornus mas, dřín jarní) je vysoký teplomilný keř dorůstající výšky cca 7 metrů, pro léčebné účely se používá červený bobulový jedlý plod - peckovice dřínka, která dozrává koncem srpna a v září. V lidovém léčitelství se používají plody, listy, ale zejména kůra. Plody obsahují vitamín P (rutin), provitamín A, vitamin C (na druhém místě po šípku u nás) , pektiny, sacharidy, ovocné kyseliny (vinná, jablečná), minerální látky (fosfor, draslík, sodík, hořčík) a třísloviny. 

• listy se používají při potížích s močovými cestami
• květy se používaly pro snížení horečky (čaj)
• více.

Dřín obecný a jeho účinky:

Upozornění: níže uvedení uvedené informace (připisované vlastnosti bylinek ve smyslu zabránění určité lidské nemoci, schopnosti zmírnit ji nebo ji vyléčit) nejsou schválená zdravotní tvrzení dle platných nařízení EU a nelze tyto účinky považovat za schválené lékařské účinky, jde tedy o neschválené nepotvrzené tvrzení, přestože byly převzaty z "odborné literatury" (např. Janča, Zentrich, Váňa, E. Havelka, W.D. Storch, Alena Hamplová atd.) či informačního a vyhledávacího portálu seznam.cz. Provozovatel stránek AWAshop.cz upozorňuje, že nezodpovídá za špatné vyložení uvedených informací.

• zde uvedené informace s výrobkem nesouvisí a mají pouze informativní charakter (chcete-li)
• zdroj elektrolytů
• podporuje zdraví očí (provitamin A)
• na podporu imunity, při fyzickému stresu nebo virové infekci, zdroj vitamínu C, má ho mnohem více než citron nebo grepy, řadí se hned za šípek, černý rybíz a rakytník
• silný protioxidant, chrání před oxidačním stresem, zpomaluje proces stárnutí a preventivně působí proti srdečním onemocněním i infarktu
• preventivně působí proti srdečním onemocněním i infarktu, působí proti předčasnému stárnutí
• při žaludečních a střevních potížích
• blahodárně na trávení, uleví při střevních chorobách, ale i při pocitu těžkosti a přejeden
• působí proti stresu a zánětům
• podporuje imunitní systém a rekonvalescenci
• na špatně se hojící rány a zmírňuje jejich zánět (tlučené listí ve formě obklady)

Použití: Pro přímou konzumaci, ke kompotování (významný zdroj pektinu), samostatně i ve směsi s jiným ovocem a na přípravu čaje, marmelád a džemů, na přípravu odvarů

• hodí se i pro přípravu marmelád a čatní, nakládají se také do slaného nálevu jako olivy nebo se suší a drtí na prášek, kterým se koření maso a omáčky
• z dřínu ovšem připravíte i mošt, šťávu, pro dospělé pak i likér nebo pálenku dřínkovici
• ze semen se dokonce kdysi pražila káva
• jako koření, které se hodí především k dochucení masa nebo do omáček. Koření je lehce kyselé a připomíná šípky s citronem.

Chuť: dřínky  mají výraznou, sladkokyselou a natrpklou chuť, stejně jako u trnek se jejich chuť zjemní až po přejití mrazem. To dřínky nejen zesládnou, ale také změknou

Kontraindikace: vysoká teplota, průjem,použití konzultujte s lékařem

Skladování: suché, temné místo do teploty 25°C, v uzavřených nádobách

Barva květů: žlutá, březen - duben, květy jsou oboupohlavní

Sušení: dřínky vypeckujeme a susíme při teplotě do 50°C

Sběr: tmavo červené bobule v plné zralosti, září, kůra z mladých větví zjara, čerstvé listy ( květen - září)

Plod: sytě rudá oválná peckovice (dřínky) délky až 3cm, sklízí se jako olivy, sklepávají se do předem připravených sítí

Chuť: sladkokyselá až kyselá, trpká

Stanoviště: slunné kamenité svahy s vápenatým podložím, nevadí jí mráz, velké teplo ani sucho

• Květnice, Tišnov
• Hády, Brno
• Hustopeče
• Pálava (na hlavním hředenu Děvín)
• Rájec Jestřebí (zámecká zahrada)
• Šumice (Slovácko)
• jihovýchodně od dolnorakouského hlavního města Sankt Pölten se totiž rozkládá celé dřínové údolí Pielachtal
• Šumice na Slovácku

Čeleď: dřínovité (Cornaceae)

Lidové názvy:

Permakultura: keř odolný proti chorobám, mrazuvzdorný a díky bohatému kořenovému systému zpevňuje půdu. Z jednoho keře lze v období sklizně získat až 30 kilogramů plodů.

Signatura: Dřín je nenáročná rostlina, nevadí jí mráz, velké teplo ani sucho a roste i na kamenitém povrchu, kde se jiným rostlinám nedaří, vykvétá mezi prvními již v březnu, často ještě za mrazu

Dřínkový mošt

Nasbírejte potřebné množství plodů, rozdrťte je a smíchejte s vodou v poměru 2 : 1 ve prospěch dřínek a nechte alespoň přes noc louhovat. Poté sceďte a přidejte cukr a vodu. Základní recept říká na litr scezené šťávy přidat 150 gramů cukru a jeden litr vody, ovšem upravit ho můžete dle chuti. Mošt poté slijte do láhví a sterilizujte.

Sušené dřínky

Dřínky pečlivě omyjte a nechte okapat. Naskládejte na plata sušičky a sušte na střední výkon klidně celý den. Pokud chcete sušit dřínky na čaj, nemusíte je vypeckovávat. Jestliže z nich chcete udělat koření, budete je muset dopředu vypeckovat. Sušené dřínky pak můžete umlít nebo rozdrtit v hmoždíři a uskladnit jako koření.

Dřínkový čaj

Čaj můžete připravit jak ze sušených, tak z čerstvých plodů. Když ale plodů nasušíte dost, vydrží vám klidně celou zimu. A co si budeme povídat, v zimě se zásobárna vitaminu C vždycky hodí. Pak jednoduše přelijete dřínky horkou vodou, necháte čtvrt hodiny vylouhovat, osladíte lžící medu a můžete podávat.

Dřínkové olivy

Na sušení dřínek, nebo přípravu marmelád můžete dřínky sesbírat klidně ze země. Na olivy se ale budou hodit spíš ty trhané, méně zralé. Nasbírejte si jich zhruba čtvrt kilogramů. Smíchejte sto mililitrů vody se stejným množstvím soli, kterou nechte dobře rozpustit. Poté přidejte dřínky, dobře promíchejte a nechte týden uležet. Po týdnu slijte a nechte úplně vyschnout. Vedle si připravte čerstvé bylinky dle chuti a česnek, který pokrájíte na plátky. Do skleniček potom vrstvěte dřínky, bylinky a česnek a nakonec zalijte olivovým olejem. Nechte tři týdny odpočinout a poté používejte jako olivy.

HERBÁŘ, ROSTLIN A BYLINEK