Nacházíte se:

Muchovník

Muchovník (Amelanchier, aljašské či indiánské borůvky), dřevina, vhodná do volně rostoucích i stříhaných živých plotů. Na jaře, v dubnu, vás potěší krásnými bílými květy a zajímavé jsou i listy. Nejprve mají barvu bronzovou, v létě zelenou a na podzim se barví do oranžova až červena. Má chutné, jedlé bobule, podobné borůvkám, které jsou plné vitaminů a minerálů. Muchovník je bohatý na vitamíny A, B (B1, B5, B6, B7, B9), C a E na antioxidanty i fenoly. Obsahují mnohonásobně více draslíku, hořčíku, železa, manganu, fosforu a vápníku než borůvky. Dále plody obsahují vlákninu, lipidy, sacharidy a pektin. Muchovníky, tzv. indiánské borůvky patří mezi růžovité rostliny, jsou příbuzné třeba jeřabinám, jablkům. Jednotlivé druhy muchovníku lze dělit podle výskytu na: evropské, asijské.

Muchovník olšolistý (Amelanchier alnifolia, Amelanchier, aljašské či indiánské borůvky) je opadavý stromový keř (má více jak 20 různých druhů) dorůstající výšky cca 4m. Plodem jsou šťavnaté červeně až tmavě fialově zbarvené malvice o velikosti 5–15 mm s příjemnou nasládlou chutí, které dozrávají od poloviny června až do poloviny července. Muchovník pochází z oblasti jižního Yukonu, kanadských prérií a z východní části Severní Ameriky.

muchovník Lamarckův, dosahuje až dvoumetrové výšky
muchovník olšolistý je schopný snést teploty do - 40 °C

Plody muchovníku a jeho neschválené účinky:

podporují správnou funkci našeho metabolismu
podporují obranyschopnost organismu
má vyšší obsah vitaminu C než pomeranče, jahody nebo kiwi
zdroj elektrolytů (hořčík, draslík, vápník)
má antioxidační, protirakovinné, antidiabetické a protizánětlivé účinky
prevence civilizačních chorob
antioxidant (Anthokyany a polyfenolické sloučeniny)
podporuje mozek a mozkové funkce
přispívají tím k prevenci nemocí jako jsou nádorová onemocnění, Alzheimerova choroba, srdeční choroby, mozkové příhody, šedý zákal, artritída a další chronické choroby spojené se stářím
při žaludečních a střevních potížích
podporuje odolnost organismu
při nespavosti a střevních obtížích (čaj z listů)

Použití: pro přímou konzumaci, pro přípravu kompotů, sirupů, marmelád, likérů, vína i destilátů.

ze sušených lístků muchovníku vaří také čaj

Barva květů: bílá, rozkvétá na přelomu dubna a května

Plody: jedlé tmavomodré bobule, jsou velice šťavnaté a sladší než kanadská borůvka, dozrávají červen-červenec a je dobré plody obírat jednotlivě, jelikož dozrávají různě

muchovník začíná plně plodit v období kolem šestého roku a může plodit až do 80 let
muchovník je jeden z nejrychleji dozrávajících druhů ovoce v našich oblastech

Půda: vyžaduje písčitohlinitou, sušší půdu a umístění na slunci nebo v polostínu, nejlepší je půda s neutrálním pH, ovšem může být i mírně kyselá, či zásaditá.

Lidové názvy: indiánská borůvka, aljašská borůvka

Množení: výsevem, řízkováním, dělením (odkopky) a roubováním na jeřáb a hloh

Východný řez: nejlepší úrodu totiž získáte z dvou- až čtyřletých výhonů. Zachovejte jich proto na keři co nejvíce. Starší, odplozené větve se odstraňují ve spodní části na bázi keře. Keř plodí téměř ihned, největší sklizeň je po cca 6 letech. Plody pak dozrávají v menších hroznech postupně už od konce června.

Permakultura: Muchovník dobře snáší sucho a je plně mrazuvzdorný

Keře amelanchierů jsou mohutnější než keře lonicer. Bez ošetření řezem narůstají do tří až pěti metrů, vytvářejí velké keře. Dají se tvarovat, prosvětlovat, jako třeba keřové rybízy. Můžeme je vysadit třeba dva metry od sebe a mít z nich keře takové, abychom je mohli sklízet ze země, nebo jim dáme volnost a pak je sázíme i dál než tři metry od sebe. Jsou to plodné keře, plodí i osaměle rostoucí rostliny.

po výsadbě nového keře je potřeba učinit tzv. výchovný řez, poté už keř pouze prořezáváme pro obnovu větví a prosvětlení
výborně snáší tvarovací řez, bez řezu dorůstá do výšky cca 5 -10 m, roste velmi rychle
do živých jedlých plotů, pokud keře vysadíme s pravidelnou vzdáleností cca 1 metr od sebe, vytvoří nám „chutný“ živý plot
je neuvěřitelně odolný keř, snese až mínus 40 °C a je mu jedno, zda poroste na slunci či ve stínu, zda bude mít lehkou či těžkou půdu
má dosti hluboký kořenový systém
keř je samosprašný

Muchovníkový likér

Ovoce propláchneme na sítku a vložíme do kastrolu. Vše vaříme čtvrt hodiny na středním plameni. Necháme vychladnout a přes husté sítko přecedíme. Cukr s vodou svaříme na sirup, který vlijeme do získané šťávy. Nakonec vmícháme líh. Necháme ustát do dalšího dne v chladničce a opatrně přes plátno přefiltrujeme. Ukládáme do lahví s dobrým uzávěrem. Popíjíme při přátelském posezení jako lék proti nachlazení a na žaludek nebo jako voňavou vzpomínku na léto.

400 ml přefiltrované šťávy z plodů
0,8 g puškvorcového oddenku (lze jej vypěstovat na zahradě, zakoupit v léčivých rostlinách nebo v lékárně)
0,2 g hřebíčku
0,2 g celé skořice
kůru z 1 pomeranče
200 ml cukrového sirupu
400 ml 80% lihu (nejlépe z lékárny, nebo jej můžeme nahradit vodkou)

Muchovníkové víno

Plody muchovníku a červený rybíz vylisujeme. Šťávy odměříme přesnou měrkou a v doporučeném poměru smícháme. Přidáme vodu, vmícháme odvážený krystalový cukr, přisypeme živnou sůl pro kvasinky a balíček kvasinek. Úzkostlivě dodržujeme čistotu. Směs po promíchání přelijeme do skleněné láhve s kvasnou zátkou a necháme kvasit. Po bouřlivém kvašení se začne tekutina sama čistit. Hadičkou stáhneme čistý nápoj, na dně zůstanou zbytky ovoce a kal. Nápoj plníme do čistých, nejlépe vyvařených láhví a dobře zazátkujeme. Uskladníme v chladu a temnu.