Keře

Keře

Plodící keře a stromokeře

• rybíz, angrešt, josta (výška až 2 m)
• maliny, ostružiny, jahody
• arónie černá, jeřáb břek, jeřáb moravský sladkoplodý
• hlohyně, dřín obecný
• kiwi, dřišťál, trnka, rakytnik (výška až 6 m)
• kdoulovec
• muchovník (výška až 10 m), kanadská borůvka, černý bez
• mirabelky, švestky, broskve, ringle, meruňky, vinná réva
• zimolez kamčadský (výška 1,5 - 2,5 m)
• Čimišník stromový (Caragana arborescens, má plody, které chutí připomínají luštěniny

Trnité keře

• trnka
• šípková růže
• hloh
• cesmína
• dřišťál
• ostružina, rakytník řešetlákový
• černý jeřáb
• růže
• myrobán

Keře a rostliny produkující dusík (dusíkače):

dusíkáče jsou rostliny, produkující svými kořeny speciální bakterie, jež na sebe váží dusík. Žížaly a jejich exkrementy jsou přírozeným zdrojem dusíku.

• arónie černá
• netvařec křovitý
• hlošina úzkolistá, hlošina okoličnatá
• čimišník, čimišník stromový 
• olše šedá
• vlčí bob
• jetel, vojtěška

 Okrasné keře, které nasytí ptáky:

• dřín, hloh, ptačí zob, kalina, pámelník bílý, skalník, arónie, mahónie, černý bez, muchovník, bobkovišeň, třešeň,

Keře do živých plotů:

Pro vysoké až středně vysoké živé ploty jsou vhodné zeravy (Thuja), tis (Taxus), cypřišek (Chamaecyparis), smrk obecný (Picea abies), douglaska (Pseudotsuga menziesii), hlohyně (Pyracantha) a ptačí zob (Ligustrum)

Na nižší ploty lze použít stálezelené dřišťály (Berberis), zimostráz (Buxus), zimolez (Lonicera), mahonie, bobkotřešeň (Prunus laurocerasus)

• brslen evropský - do živých plotů, protože rychle roste
• šípková růže, cesmíny, mahonie, zlatý déšť
• trnka, hloh
• habr, vrba, šeřík, líska, skalník, svída
• buxus, svída
• čimišník stromový, zimolez kamčadský - do jedlých živých plotů
• zlatice (mylně nazývaná zlatý déšť

Listy keřů mají na jaře mají velikou sílu

• maliník, listy lze využít rozličnými způsoby. Hodí se na přípravu chutného, osvěžujícího čaje, který můžeme popíjet dlouhodobě, aniž bychom se museli obávat vedlejších účinků. Jeho působení je velmi mírné. Příznivý účinek na zdraví močových cest a mírnění křečí bude patrnější, pokud ze lžíce posekaných listů na šálek vody připravíme místo nálevu krátce povařený odvar. Lístky vsypeme do studené vody, pod pokličkou při nižší teplotě necháme pomalu dojít k varu, poté ještě nejméně deset minut louhujeme. Zatímco pro zpestření jídelníčku jsou vhodné jen mladé, právě se rozvíjející lístky, pro přípravu nálevu a odvaru je můžeme sbírat až do rozkvětu keře. Listy lze také fermentovat. Stejně jako u proměny pravého zeleného čaje v černý získají jinou, pro mnohé lepší chuť, ovšem ztratí některé z blahodárně působících látek (mnohé si však zachovají).
• ostružiny, pro jejich listy platí v mnoha ohledech totéž, co pro maliníky. Působí mírně, nálev z nich můžeme užívat dlouhodobě a hodí se i jako součást rozmanitých bylinných směsí, účinnější je krátce povařený odvar. Kromě toho, že podporuje zdravé močové cesty i trávení a tiší průjem, může pomoci i při nachlazení, především při kašli. Má protizánětlivé účinky, při bolestech v krku je silnější odvar užitečný jako kloktadlo. Zevně může pomoci při ekzémech a drobných poraněních. Listy jsou výtečné i fermentované.
• černý rybíz, mladé listy a pupeny obsahují komplex látek, který působí protizánětlivě a může mírnit i nepřiměřené alergické reakce organismu. Již v 18. století je bylináři doporučovali pro celkové posílení těla, a jisté adaptogenní účinky, tedy schopnost podporovat celkovou vitalitu a mírnit účinky stresu, patrně skutečně mají. Navíc jsou silně aromatické a nálev z nich má zajímavou chuť i vůni.

Fermentace: natrhané listy rozprostřeme do tenké vrstvy a necháme den zavadnout na stinném místě. Poté je lehce podrtíme, rozprostřeme na navlhčenou utěrku, lněnou nebo bavlněnou, a velmi pevně zavineme. Poté necháme při pokojové teplotě fermentovat. Nakonec lístky, které již získaly tmavou barvu a výraznější vůni, dosušíme.

HERBÁŘ, ROSTLIN A BYLINEK