Vláknina

• Sacharóza, běžně známá jako stolní cukr, je disacharid složený z glukózy a fruktózy. Obvykle se rafinuje z cukrové řepy nebo z cukrové třtiny.
• Glukóza je pro náš organismus nezbytná, pohání každou z přibližně 30 miliard buněk v těle. „Glukóza je pro organismus tak nezbytná, že pokud ji nepřijímáme stravou, tělo promění na glukózu jiné věci,“ vysvětluje dětský endokrinolog Robert Lustig.
• Fruktóza sice v našem těle nehraje žádnou zásadní roli, nicméně ve velkém množství může být návyková, přispívat ke stárnutí buněk a poškození jater.

Bohužel stále více výrobců potravin a nápojů začalo používat levnější a sladší náhražku cukru vyráběnou z kukuřice - takzvaný glukózo-fruktózový sirup. Ten je z pohledu zdraví mnohem horší než klasický bílý cukr. Obsahuje totiž vysoké množství fruktózy. Glukóza může být metabolizována každou buňkou v těle, zatímco fruktóza jen buňkami ve střevech a játrech. Takže když velké množství fruktózy zasáhne trávicí systém, zejména ve formě sladkých či energetických nápojů, dojde k velkému zatížení jater.

• Krátkodobě fruktóza vyčerpává buněčnou energii a spouští produkci kyseliny močové, odpadního produktu, který v přebytku může poškodit ledviny a srdce. Dlouhodobě ale právě přebytečná fruktóza vede k tomu, že ji játra začnou přeměňovat na tuk.  Jedná se přitom o tzv. viscerální tuk, který obaluje vnitřní orgány a vede nejen k obezitě, ale také ke kardiovaskulárním potížím a řadě dalších metabolických stavů. V okamžiku, kdy tento tuk zůstává v játrech, způsobuje ztučnění jater, které může vést k zánětlivému stavu a následně i k cirhóze či selhání jater.
• Vědci předpokládají, že více než polovina dospělých na celém světě bude mít do roku 2040 tzv. nealkoholové ztučnění jater, a to z velké části způsobené nadměrnou konzumací fruktózy.
• Pokud je strava bohatá na cukry, ve střevě se nejvíce daří špatným bakteriím. Velmi ale záleží na tom, odkud konzumovaný cukr pochází. Je totiž velký rozdíl, jestli se jedná o fruktózu obsaženou v glukózo-fruktózovém sirupu, nebo fruktózu z ovoce. U fruktózy z kukuřičného sirupu dochází podle vědců k velkému nárůstu škodlivých bakteriích, zatímco u fruktózy z ovoce tomu je naopak. Je to dáno tím, že ovoce kromě fruktózy obsahuje i vlákninu, která posouvá potravu střevem, signalizuje pocity plnosti a zpomaluje vstřebávání cukrů v těle. Jablka mají například dva druhy vlákniny: rozpustnou a nerozpustnou. Oba typy jsou důležité. Lustig přirovnává nerozpustnou vlákninu k rybářské síti a rozpustnou vlákninu k povlaku na kluzké řase, která ucpává díry. „Společně tvoří bariéru, která brání fruktóze, aby se dotkla střevních stěn a byla transportována do krevního oběhu
• Mozek tvoří sice jen 2 % tělesné hmotnosti, ale protože si neumí vyrobit energii z jiných zdrojů než z glukózy, spálí sám o sobě 20 % veškeré glukózy, kterou tělo přijme. Nicméně pokud člověk konzumuje příliš mnoho cukru, má to negativní účinek i na mozek, a tedy i na naši náladu. Nadměrná konzumace cukru může vést k systémovému zánětu kdekoli v těle. Uvnitř mozku tento zánět narušuje schopnost neurotransmiterů vyrovnávat náladu. Zvláště důležitá je přitom rovnováha mezi kyselinou glutamovou, aktivujícím neurotransmiterem, a kyselinou gama-aminomáselnou (GABA), tedy uklidňujícím neurotransmiterem. K narušení této rovnováhy často dochází u lidí, u nichž při konzumaci cukru mozek vyvíjí velkou aktivitu, což může být paradoxně známkou úzkosti.
• Konzumace široké škály potravin v jeden okamžik pomáhá zmírnit dopad celého jídla na hladinu krevního cukru. Podle studie je tedy dobré třeba rýži (s vysokým glykemickým indexem) nakombinovat například s vejci, fazolovými klíčky a olivovým olejem, čímž se sníží glykemický index celého jídla. „Přidáním bílkovin a spousty zeleniny k oblíbeným přílohám, jako je rýže či těstoviny, docílíte nižší hladiny glykémie, než by tomu bylo v okamžiku, kdybyste jedli tyto přílohy samotné.

Donedávna byla také v této souvislosti jako zdravější alternativa doporučována umělá sladidla. Nyní se ale stále více poukazuje na zdravotní rizika těchto sladidel. Například aspartam považuje Světová zdravotnická organizace (WHO) za možný karcinogen. Xylitol zase podle některých studií zvyšuje až o 50 % riziko kardiovaskulární příhody. Podobně pak erythritol stojí za vyšším rizikem krevních sraženin. I k umělým sladidlům je tak dobré přistupovat s rozvahou a nepřehánět to s jejich konzumací.

https://www.novinky.cz/clanek/zdravi-cukr-a-jeho-negativni-dopady-na-jednotlive-organy-v-tele-40506044

23.12.2024 Batáty, špenát a česnek patří mezi přírodní hvězdy posilující imunitní systém.

• Batáty jsou bohaté na vitamin A, především díky beta-karotenu. Jeden batát může obsahovat až 156 procent doporučené denní dávky vitaminu A. Vitamin A je důležitý pro zdraví imunitního systému. Chrání pokožku, která slouží jako první bariéra proti infekci. Fungování imunitních buněk také závisí na vitaminu A. Studie zjistily, že nedostatek vitaminu A může narušit správné fungování imunitního systému a destabilizovat střevní mikrobiotu, která je klíčová pro imunitní funkce. Batáty jsou bohaté na vlákninu, která podporuje růst střevních probiotik. Při fermentaci probiotiky vláknina produkuje krátké řetězce mastných kyselin, které jsou obzvláště důležité pro zdraví a pomáhají bojovat se záněty v mozku i těle. Mírná konzumace batátů může zlepšit imunitu, podpořit trávení a předcházet zácpě.

• Špenát obsahuje různé antioxidanty, například flavonoidy. Výzkumy ukazují, že aktivní látky ve špenátu mohou:

  • Odstraňovat reaktivní kyslíkové sloučeniny, které mohou způsobit poškození buněk
  • Předcházet oxidačnímu poškození biologických makromolekul, jako jsou bílkoviny a ribóza
  • Regulovat expresi genů s antioxidačními a protizánětlivými účinky
  • Podporovat sekreci hormonů spojených s pocitem sytosti
  • Pomáhat při hubnutí

  Špenát má také protirakovinné účinky, snižuje hladinu krevních tuků a cukru. Špenát je bohatý na železo, důležitý stopový prvek pro imunitní funkce. Studie zjistily, že nedostatek železa může oslabit imunitní odpověď. Aktivované T-lymfocyty potřebují velké množství železa. Bez dostatečného množství železa se snižuje energie produkovaná mitochondriemi v T-lymfocytech, což znemožňuje těmto buňkám plnit svou roli v boji proti infekci.

• Česnek se po staletí používá jako přírodní lék na posílení imunity a prevenci nemocí. Obsahuje látku zvanou alicin, která má silné antibakteriální, protiplísňové a antivirové účinky. Česnek je multifunkční; pomáhá předcházet a léčit nemoci, jako jsou nádory, kardiovaskulární choroby a Alzheimerova choroba. Také dokáže odstranit těžké kovy z těla.
• https://www.epochtimes.cz/2024/12/23/3-zimni-superpotraviny-na-posileni-imunity/