Aktinídie, minikiwi

Cena a štítky
0 produktů

Mnohosemenné vejčité bobule kiwi mají zelenou dužinu velmi bohatou na vitamíny A, B, C a E. Kromě vitamínů obsahují plody kiwi také vápník, draslík, železo, fosfor, karoten, bílkoviny, kyseliny a cukry. Kiwi řadíme mezi dvojdomé opadavé a částečně samosprašné dřeviny liánovitého typu, které potřebují ke svému zdárnému růstu teplejší a částečně stíněnou polohu. 

  • může dorůst a všky a 8m

Nejčastěji pěstovaným druhem je u nás aktinidie význačná (Actinidia arguta) nesoucí bobule chuťově velmi podobné kiwi, jak ho známe z obchodů. Na rozdíl od něj však tyto drobné plůdky nemusíme loupat, jejich povrch je lysý a dají se konzumovat celé. Ještě příjemnější, sladší chutí nás překvapí plody odrůdy Actinidia kolomikta, které jsou i úžasně šťavnaté a aromatické.

  • má stimulační a tonizující účinky

Chuť sladkokyselá

Čeleď: aktinidiovité (Actinidiaceae)

Barva květů: bílé až žlutavé, během léta

Sbět: plod, dozrávají na přelomu září a října, můžeme sklízet ještě za prvních mrazíků

Plody: jedná se o dvoudomou rostlinu, kdy vedle samičí rostliny, která přináší plody, musí růst i samčí rostlina. Ta zajistí opylování, byť sama žádné plody nemá. Občas se prodávají i samosprašné odrůdy, ale u těch není plodnost příliš bohatá. Proto je samčí rostlina vždy potřeba, přitom na jednu samčí rostlinu si můžeme pořídit i pět samičích rostlin

  • kiwi začíná plodit podobně jako většina rostlin po určité době, nejčastěji až po třetím roce
  • i kiwi potřebuje sestříhnout – řez ale musí být proveden časně na jaře, protože jakmile se začne rostlina později na jaře probouzet, ronila by z řezných ran mízu, což by ji značně oslabovalo

Půda: měla by mít dostatek živin, písčitá, obsahovat humus a dostatečnou vlhkost (pravidelná zálivka)

Stanoviště: slunečné, chráněné před zimními větry

Pěstování: je třeba počítat s nějakou oporou, jako je například pergola, drátěná síť, nebo opěrná zeď

  • drobnoplodé druhy rodu Actinidia se však dají úspěšně pěstovat i na našich zahradách, pokud jim můžeme dopřát dostatek slunce
  • nemá přirozené nepřátele, nenapadají ji škůdci
  • roste dobře v propustné, písčité půdě, kterou před výsadbou obohatíme o kompost. Během vegetace rostlinu přihnojujeme hnojivy s obsahem fosforu a draslíku, což podpoří nakvétání a správný vývoj plodů

Rozmnožování: hřížení polovyzrálými řízky v průběhu jara a léta, ale i semenem, nebo roubováním (v březnu na semenáč téhož druhu)

V našem zeměpisném pásmu se nejlépe daří minikiwi, (Actinidia arguta) a také jeho odrůdám. Některé z jeho kultivarů se pěstují i v našich školkách. Z nich lze doporučit zejména sorty Ašoko, Ananaskaja a Weiki. Jejich předností je dobrá odolnost, rychlý růst lián a pravidelná plodnost.

  • mrazuvzdorné kultivary kiwi např. Actiniidia kolomikta s bohatou násadou menších šťavnatých a aromatických plodů. 
  • Actinidia arguta (minikiwi)má plody spíše nakyslé, ale větší. Mezi samosprašné řadíme například Actinidia deliciosa Jenny nebo Kiwi Issai.
  • aktinidie čínská je teplomilná a naše zimy ji zatím nesvědčí
  • aktinidie kolomikta (Actinidia kolomikta), která má sice plody mnohem drobnější, ale zato jich mívá velké množství a jsou sladké, šťavnaté i velmi aromatické, má dekorativní a výrazně bíle panašované listy

Choroby: chorobami ani škůdci příliš netrpí. Bělavý povlak na listech by mohlo způsobovat padlí. To je v poslední době stále více se šířící chorobou, jejímuž šíření napomáhá mj. i průběh počasí v posledních letech s vyššími teplotami a střídající se vlhkostí. Ovšem na kiwi se padlí nevyskytuje příliš často

Zobrazit více Zabalit