Vejce

Vejce jsou bohatým zdrojem vitamínů i minerálů. Z vitamínů jsou přítomny biotin, vitamíny A, D, E, B1, B2,B8,  B12, B6, Niacin, Kyselina listová (B9), E, K - chybí pouze vitamín C, z minerálů jsou zastoupeny sodík, draslík, vápník, hořčík, fosfor, měď, zinek, selen nebo železo. Pamatujte také na skutečnost, že v případě oddělení žloutku přijdete kromě tuků a cholesterolu i o vitamíny D, A, B12 a E, které se v bílku nenacházejí. Složení vejce je však ovlivňováno plemenem, věkem drůbeže, úrovní a intenzitou snášky, ročním obdobím, podmínkami vnějšího prostředí, kvalitou a kvantitou krmení a řadou dalších faktorů, včetně zdravotního stavu.

• Vegani mohou použít lněné semínko jako náhradu vejce (jedna lžíce pomletého lněného semínka smícháme s vodou)
  

Vejce a jeho účinky:

Upozornění: níže uvedení uvedené informace (připisované vlastnosti ve smyslu zabránění určité lidské nemoci, schopnosti zmírnit ji nebo ji vyléčit) nejsou schválená zdravotní tvrzení dle platných nařízení EU a nelze tyto účinky považovat za schválené lékařské účinky, jde tedy o neschválené nepotvrzené tvrzení, přestože byly převzaty z "odborné literatury"či informačního a vyhledávacího portálu seznam.cz. Provozovatel stránek AWAshop.cz upozorňuje, že nezodpovídá za špatné vyložení uvedených informací.

• zdroj vitamínu A, D, E,B8 - cholin, B12 - žloutek (neobsahují vitamin C)
• žloutek - zdroj tuků (lipidů), převažují nasycené tuky, žloutek obsahuje také fosfolipidy
• zdroj zinku, měďi, železa, sodíku, draslíku, vápníku, hořčíku, fosforum  selenu
• zdroj kompletních proteinů, (čerstvý bílek a žloutek - nejkvalitnější bílkovina) - stravitelnost vaječných proteinů 98-100%
• vejce mají nejvyšší biologickou hodnotu, obsahují kompletní spektrum esenciálních aminokyselin
• vysoký obsah cholesterolu!!! (424 mg/100 g), který je pro tělo škodlivý, ale je to vyvážené obsahem lecitinu, který snižuje cholesterol
• zdroj omega kyselin
• stravitelnost vajec klesá s „tuhostí“ obsahu vajec (tekutá, vařená naměkko a nejméně natvrdo, stravitelnost se snižuje i smažením na tuku)
• zdroj lecitinu - podporuje paměť a koncentraci
• cholesterol je ve žloutku obsažen společně s lecitinem, který jeho neblahé projevy svazuje (nemusíme se ho obávat)
• zlepšují kvalitu sliznic a pokožky
• zdroj luteinu (chrání naše oči, především sítnici, redukuje riziko rozvoje šedého zákalu a degenerativních chorob očí) a zeaxantinu (vytváří štít chránící oko před nebezpečnými volnými radikály a světelnými frekvencemi, které mohou poškodit zrak)
• vejce přispívají k normální činnosti nervové soustavy
• přispívají k normálnímu metabolismu tuků (cholin)
• zdroj elektrolytů
• každodenní konzumace vejce naopak snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění - srdeční selhání, arytmie a problémy se srdeční chlopní (více)
• Více zde: 

Vaječné skořápky:

Z minerálních látek je v ní nejvíce zastoupen uhličitan vápenatý (94 %) a uhličitan hořečnatý (1 %). Dále obsahuje ještě dalších 25 stopových prvků (např. fosfor, selen, měď, zinek, molybden). Právě uhličitan vápenatý je významný pro obsah vápníku a kvůli němu se vaječné skořápky využivají i pro další účely. Bezvýznamné nejsou ani obsažené stopové prvky, využívají se při hnojení, zkrmování i ve farmacii.

• k hrubému drcení nám pomůže silnější sáček, do kterého skořápky vložíme a pak se po něm několikrát projdeme
• jemněji skořápky nadrtíme např. za pomoci válečku na těsto. Ještě lepšího výsledku dosáhneme pomocí hmoždíře

Použití:

• Obsah vápníku ve skořápce výrazně zlepšuje vlastnosti půdy. Váže na sebe škodlivé kyseliny, těžké kovy, má pozitivní vliv na pórovitost a průsak vody, ale zároveň zlepšuje i rozpustnost živin v půdě. Dále vápník podporuje růst kořenů i klíčivost semen. Rostliny posiluje proti škůdcům, mrazům či chorobám. Drcené skořápky můžeme přidávat do kompostu.
• Vaječné skořápky patří v podobě skořápkové moučky k nejlepším zdrojům vápníku. Tělo ho dovede vstřeba až 90 %. A k zahození není ani další 25 prvků, které skořápka obsahuje a pro lidské tělo jsou nezbytné. Konzumace má pozitivní vliv na lámavost nehtů, vlasů, krvácení dásní, chornickou rýmu, zácpu či astma. Navíc skořápka dokáže z těla odvádět radioaktivní prvky. Pro zmíněné účinky je úspěšně používána u starší populace v prevenci i léčbě osteoporózy.

Celá čerstvá vejce jako hnojivo:

Vezměte z lednice obyčejné slepičí vejce a zahrabejte ho do záhonu. Podle jeho velikosti jich použijte i několik. Důvodem, proč to udělat je fakt, že syrové vejce zde poslouží jako unikátní hnojivo (rostlinám je prospěšný jak žloutek, tak i bílek a dokonce i samotná skořápka). A to s jednou velkou výhodou, kterou je postupné uvolňování. Vejce tak zakopete do hlíny a ono bude postupně, jak se bude rozkládat, uvolňovat prospěšné látky, které bude následně čerpat kořenový systém veškerých rostlin.

Vejce a permakultura:

• k zalévání je možné použít i vodu, ve které se vejce předtím vařila
• skořápky rozdrcené na prach, smíchané se zeminou zase dokážou zajistit, aby měla půda optimální pH
• Poloviny skořápek lze využít i jako nádoby pro předpěstování malých sazenic
• Rozdrcené skořápky zase skvěle poslouží nejenom jako hnojivo, ale i jako odpuzovač slimáků nebo hlemýžďů

Vaječné skořápky představují až neuvěřitelné množství živin, které mohou využít vaše rostlinky. Ty můžete předpěstovat buď přímo v nich, či využít papírová plata od vajec nebo  ruličky od toaletního papíru.

Nejdůležitější součástí vaječných skořápek je vápník, který mnoho rostlinek potřebuje a daří se jim díky němu lépe. Skořápka slepičího vejce obsahuje je přibližně 2–2,4 g vápníku, dále pak železo, mangan, síru a další prospěšné prvky. Místo domnělého odpadku tak dostanete nádobu i hnojivo v jednom. Díky předpěstování ve skořápkách, kartonech nebo ruličkách se navíc později vyhnete pikýrování, neboli přepichování mladých sazenic. To je mnohdy označované za největší úskalí, které při pěstování musíte udělat. Pro hodně pěstitelů bude proto jistě ohromnou úlevou, když pikýrování nebudou muset dělat.

o předpěstování takového druhu se hodí například rajčata. Dále však tuto metodu můžete použít například pro okurky, bazalku, majoránku, pažitku, levanduli či mátu. Postup při předpěstování je velice jednoduchý. Nejdříve si seženeme semínka. U rajčat můžeme vydlabat dužinu i se semínky. Následně si připravíme velké skořápky, pokud je neuskladňujeme, tak se budeme při přípravě bábovky či jiné dobroty snažit oddělit skořápky tak, aby byla jedna část větší. Ve spodní části pak uděláme malou dírku. Skořápku následně naplníme zeminou,  na kterou pak dáme lžičku dužiny se semínky.

Takto naplněné skořápky pak umístíme do vhodné nádoby (například papírového kartonu na vajíčka) a dáme na teplé a světlé místo. Po třech týdnech, kdy se o ně budeme starat postřikem vody z rozprašovače, by měly vyklíčit první klíčky. Ty pak můžeme přesadit do většího květináče.

https://www.ireceptar.cz/zahrada/skorapky-od-vajec-30000819.html