Rajče

Rajčata jsou na našich zahrádkách velmi pěstovaná. Mají velmi specifickou výraznou chuť a jsou osvěžující nejlépe přímo utržené, obsahují až 90 % vody a výborně osvěží. Rajčata jsou velmi výživná a obsahují málo kalorií, proto se konzumují společně s ostatní zeleninou při procesu hubnutí.

Rajčata, která nabízíme:

• sušená rajčata

Rajčata a jejich účinky:

Upozornění: níže uvedení uvedené informace (připisované vlastnosti ve smyslu zabránění určité lidské nemoci, schopnosti zmírnit ji nebo ji vyléčit) nejsou schválená zdravotní tvrzení dle platných nařízení EU a nelze tyto účinky považovat za schválené lékařské účinky, jde tedy o neschválené nepotvrzené tvrzení, přestože byly převzaty z "odborné literatury"či informačního a vyhledávacího portálu seznam.cz. Provozovatel stránek AWAshop.cz upozorňuje, že nezodpovídá za špatné vyložení uvedených informací.

• zde uvedené informace s výrobkem nesouvisí a mají pouze informativní charakter (chcete-li)
• zdroj elektrolytů
• působí tuhé stolici (vláknina)
• podporují mozkové funkce
• přírodní kyselina obsažená v rajčatech obnovuje přirozenou rovnováhu pH v naší pleti a navrací pleť do ideálního stavu
• vyživují pokožku a její regeneraci díky vysokému obsahu vitamínů
• http://superpotraviny.webnode.cz/zelenina/rajce/

Čerstvá rajčatová šťáva z chemicky neošetřeného rajče vás skutečně dokáže zbavit nechtěných nedokonalostí pleti, masku nechte působit asi 20 minut. Poté obličej opláchněte studenou vodou. Stejný účinek dosáhneme, když na postižená místa přikládáme plátky rajčat

Rajčata nejsou určena pro dlouhodobější skladování. Po dozrání vydrží jenom pár dnů. „Ideální teplota pro uchování chuti rajčat by se měla pohybovat lehce nad 10 °C. Určitě proto nedávejte rajčata do ledničky, ztratí tím svou chuť kvůli působení chladného vzduchu. Ten totiž zastavuje proces jejich dozrávání, a tím zabraňuje vzniku charakteristické chuti. Chlad také ničí buněčné membrány rajských jablíček, a tím se jejich dužina stává moučnatou.

Globalizace: Aby rajčata přežila dlouhý transport, je nutné je sklízet nezralá – zelená. Plody následně zčervenají v kamionu a ve skladech, ale chuť a vůně je nenávratně ztracena.

Rajčata na zahradě

• rajčata vysaďte na záhon až po zmrzlých mužích, tedy ve druhé polovině května (jsou citlivá na mráz)
• spon mezi jednotlivými rostlinkami by měl být okolo 80 centimetrů v řadě, mezi řadami pak přibližně 100 centimetrů. U odrůd s menšími rajčaty (datlová) lze ubrat, u masitých odrůd určených k vaření zase můžete pro změnu přidat
• než dáte sazenice do země, ostříhejte všechny listy s výjimkou vršku, který bude čnít ze země ven
• rajče přihrňte, zeminu trochu udusejte a prolijte. Později dejte k rajčatům tyčky, po kterých povedete rostliny nahoru
• rajčata pravidelně zalévejte a také vylamujte postranní výhony, které rostou nad každým listem, vylamování je potřeba během růstu dělat jednou za 2 – 3 dny (keříková rajčata se nevylamují)
• tyčkové rajče musí mít jeden, maximálně dva výhony – ale v tom případě musejí být rajčata opravdu dobře živená organickým hnojivem v podobě slepičinců, hnoje nebo exkrementů jiného dobytka
• spodní listy postupně odstraňujte, aby k plodům mohlo světlo
• proti plísni je lépe stříkat preventivně, roztokem s obsahem mědi
• jakmile rajčatům naroste 5 – 7 pater květů (chladnějších a vyšších oblastech stačí čtyři patra), rostlinky zastřihněte, více pater totiž
• rajčatům se dobře daří, když je hlína okolo nich zamulčovaná, tedy pokrytá vrstvou organické hmoty, která jednak drží v hlíně více vláhy a jednak udržuje v noci v hlíně více teplav našich podmínkách nedozraje, rajče je liána, roste pořád dál a dál....
• pravidelná zálivka znamená zalévání jednou za 3 – 4 dny, podle toho, jak moc jste zalévali naposled (rajčata musejí být stále ve vlhké zemi, jinak při sebemenším dešti popraskají)
• před prvním mrazem zelená rajčata uložte do sklenic a vystavte je na sluníčko, lze i doma za oknem nebo na balkoně, zelená rajčata ve sklenicích postupně dozrají, budete je jíst ještě i v listopadu
• bazalka pomůže, aby rajčata úspěšně odolávala škůdcům a následně příznivě ovlivní chuť jejich červených plodů

Rajčata nevysazujte poblíž záhonků, na kterých pěstujete brambory. Abyste předešli případné plísni bramborové, rajčata nesázejte ani na záhoncích, na nichž jste v předchozím roce měli brambory, ale i papriky. Tyto rostliny totiž s rajčaty sdílí společné choroby.

Zálivka rajčat:

• Mladé sazenice byste měli po přesazení do záhonku nechat dva až tři dny bez přístupu vody. Pokud to neuděláte, hrozí, že budou jejich kořeny, již tak zatížené přesunem do neznámého prostředí, poškozené hnilobou. Samozřejmě by jste rajčata neměli sázet během velmi horkého dne.
• Posléze stačí rajčata zalévat podle počasí přibližně jednou nebo dvakrát týdně. Jen v době velkých veder je nutné vzít konvičku do rukou o něco častěji.
• U rajčat bývá větším problémem přemokření než nedostatek zálivky. Proto se při přísunu vody řiďte jejich vzhledem. Jakmile trochu svěsí listy, je čas na pravidelnou dávku vody. Ale pozor – během poledního úpalu dělají něco podobného pravidelně, pokud se jim ovšem listy večer zase narovnají, není třeba se zálivkou spěchat.
• Rajčata také vždy zalévejte večer nebo ráno, nikdy ne během dne. A dejte pozor, aby se voda nedostala na listy, jinak hrozí rozvoj houbových a plísňových chorob. A pokud je to možné, používejte vždy odstátou vodu s optimální teplotou (Studenou zálivkou byste je mohli nepříjemně šokovat, a to především během horkých dní). Nejlepší je ta dešťová, ale v případě nouze vám postačí i ta z vodovodu.
• Snažte se při zálivce příliš nenamáčet listy. Pokud byste to totiž nepohlídali, mohlo by u rajčat dojít k rozvoji nebezpečné plísně. Snažte se proto vždy rajčata zalévat přímo ke kořenům, tím eliminujete problémy s možným namočením listů. Výjimku mají jen nejrůznější postřiky, ty můžete na listy aplikovat zcela bez obav.
• Rajčata nemají ráda přeschnutí, velmi obtížně se z něj totiž vzpamatovávají. Proto byste si měli na tento aspekt péče o ně dát pozor. Je proto vždy lepší povrch substrátu, na kterém rajčata pěstujete, zakrýt vhodným mulčem. Pro rajčata je velmi vhodná sláma nebo posekaná tráva. Naopak tradičně používaná kůra jehličnanů se příliš nehodí – půdu totiž příliš okyseluje.

Domácí hnojiva na podporu růstu rajčat:

rajčata pro svůj růst a prosperitu poměrně velké množství fosforu, vápníku a dusíku.

• organická hmota, kterou lze získat z vermikomposteru, využívají se kalifornské žížaly, které mají schopnost přeměňovat různé biologické zbytky na organické hnojiv
• drcené vaječné skořápky
• kopřivová jícha (zdroj dusíku a dalších látek)
• zbytky ryb včetně kostí (před výsadbou), jsou zdrojem vápníku, fosforu či draslík
• do půdy můžeme přidávat kávovou sedlinu
• hnůj zvířecího původu, zejména slepic a králíků
• dřevěný popel, zdroj draslíku
• kompost

https://hobby.denikplus.cz/1117-pokud-chcete-mit-bohatou-a-chutnou-urodu-rajcat-je-treba-dodrzet-nekolik-pravidel.html?

Nemoci rajčatových keříků způsobující uhnívání plodů

Mezi nejčastějších nemoci rajčatových keříků se řadí následující:

• Alternaria
• Apikální hniloba
• Mokrá hniloba
• Šedá hniloba

Každá z těchto nemocí se u rajčat s dozrávajícími plody ošetřují jiným způsobem, jelikož na rostlinu působí odlišný typ infekce. Pojďme se podívat, jak se projevují a eliminují.

Alternariové skvrny

Pokud trpí rajčatové rostlinky alternarií, dochází u jejich plodů, stonků a listů k výskytu usychajících šedohnědých nebo tmavě hnědých skvrn, které se postupně rozšiřují. Takovéto plody by neměly být konzumovány. Alternarie se zbavíte ošetřováním fungicidy, u plodících keřů je lepší používat fungicidy biologické. Ideální je aplikace fungicidů opakovaně každý týden v tom měsíci, kdy by měla proběhnout sklizeň.

Apikální hniloba

Tato nemoc se projevuje jako plíseň, která se postupně šíří od stonku na plod a velmi rychle napadá celou rostlinu. Odstraňuje se 0,2% roztokem chloridu vápenatého, který se aplikuje dvakrát týdně ve formě postřiku rostliny i půdy. Prevence apikální hniloby se provádí již při sázení, a to ošetřením dusičnanem vápenatým nebo draselným (0,5% roztok) a zasypáním jamky pro vysázení 100 gramy popela.

Mokrá hniloba

Mokrá hniloba se projevuje průhlednými skvrnami, které postupně praskají a hnijí. Plody je sice možné ošetřit vhodným fungicidem, obvykle je však již nelze zachránit.

Šeda hniloba

Při šedé hnilobě dochází postupně k šednutí a sesychání listů, postupně se rozšiřují šedé skvrny také na stonky a plody. Nemoc lze postupně eliminovat aplikací fungicidů s mědí.

Phytophthora

Phytophthora je jednou z nejzákeřnějších nemocí, při níž dochází k plesnivění plodů. Ty nejdříve zhnědnou, poté zčernají a zdeformují svůj tvar. Nemoc nelze léčit, může se ovšem zpomalit při zvýšených teplotách.

Jak podpořit růst zdravých plodů

K podpoře růstu se používá různých prostředků - pro silnější listy se využívá směs kyseliny borité, jódu a syrovátky. Zdravé kořeny rajčatových keříků dosáhnete zaléváním roztokem připraveným z pekařského droždí, syrovátky a vody.

https://chalupari-zahradkari.cz/uzitkova-zahrada/proc-rajcata-zacinaji-hnit-na-kerich-a-jak-se-tohoto-problemu-zbavit/?

Česnekový výluh

Česnek obsahuje fungicidní látky, které působí jako přirozená ochrana proti plísni. Na rajčata si připravte výluh. Zhruba 50 g drceného česneku zalijte 5 l vroucí vody a nechejte den vyluhovat. Směs sceďte a nařeďte v poměru 1 : 3–4 s vodou. Hotový výluh nalijte do rozprašovače a stříkejte jím rajčata každý druhý den.

Chytrá houba

Ještě jste o ní neslyšeli? Jde o ryze český vynález. Pythium oligandrum je přímý mykoparazit, který napadá plísně. Fytopatogenní houby přitom vysává tak dlouho, dokud je zcela nezničí. Poté se zapouzdří a čeká na další výživu, přičemž žije v symbióze s kořenovým systémem ošetřovaných rostlin. Vzhledem k tomu, že jde zcela o biologický prostředek, nezanechává v půdě žádné zbytky, proto ji můžete aplikovat prakticky kdykoliv. Rostlinám nijak neublíží. Stejně tak se nemusíte bát dávkování, protože chytrou houbou nelze rostliny předávkovat.

https://hobby.instory.cz/4775-zatocte-s-plisni-na-rajcatech-pomohou-tyto-prirodni-prostredky.html

Obyčejné mléko vaše rajčata ochrání před různými typy plísňových chorob.

K jeho výrobě postačí mléko a voda. Obě tekutiny zředíme v poměru 1:5 (jeden díl mléka na 5 dílů vody). Roztok důkladně promícháme a přelijeme do nádoby s rozprašovačem. Nejvhodnějším typem mléka je čerstvé kravské s nízkým obsahem tuku. Pro lepší schopnost udržet se na povrchu rostlin můžeme přidat pár kapek prostředku na mytí nádobí. K tomuto účelu poslouží také draselné mýdlo.

Takto vzniklý roztok aplikujeme na rostliny pravidelně dvakrát až třikrát týdne. Dbáme na to, abychom nevynechali žádnou jejich část. Postřik je nejlepší provádět za odpovídajících povětrnostních podmínek – nejčastěji během ranních, případně večerních hodin. U rostlin pěstovaných venku hraje velkou roli počasí, respektive déšť. Pro vznik efektivní vrstvy je důležité, aby 2-3 dny po aplikaci nepršelo. Příliš vhodné nejsou ani vysoké teploty a velké množství přímého slunečního svitu. V tomto případě by mléčná vrstva mohla způsobit popálení listů.

• tento postřik je vhodný používat bez ohledu na vnější prostředí. Aby byla mléčná vrstva dostatečně účinná, je třeba jí pokrýt celou rostlinu, a to včetně spodní strany listů.